Pionýr po nástupu demokracie zanikl, paměťníci si stále nechávají kroje
Bývalá pionýrka Eva Jindrová, která se v dospělosti o děti v šátcích i starala, si dodnes schovává přes 40 let starý stejnokroj po svých dětech.
Zpravidla šlo o bílou či modrou košili. Tmavě modré kalhoty nebo sukni. Odznak s plameny, knihou a praporem. A chybět nemohl rudý pionýrský šátek. Reportérovi TV Nova ho pamětnice zkušeně vázala na košili. Hlavně cípy musely sedět skoro na milimetr.
Ono se tvrdívalo, že pionýři měli samé jedničky. A že by tedy ty cípy měly být do tvaru jedničky. To potvrzuje i Jindrová. "Vzpomínám si jako malinká v první třídě, druhé třídě, že jsme ještě museli každý den mít šátek. Že se dělaly čárky, zda jsme přišli v šátku, nebo ne," popsala.
Pionýrskou organizací prošel podle historiků prakticky každý školák. Ideologicky na ně působila tehdejší komunistická strana. Pamětníci na to zlé ale chtějí zapomenout. V pionýru chodili na výlety, do kroužků. Mnohému se naučili.
"Měli prima partu, spoustu zážitků. Na tom nebylo nic špatného. Špatné bylo to, když se do toho cpala hodně ta politika," doplnila Jindrová.
Bez politiky to ale podle historiků vždy nešlo. "K té výuce vlastně patřila i ta politická výchova. A ta vlastně těm dětem říkala něco, čemu oni vlastně až tak moc nerozuměli," popsal historik Jan Nedvěd.
Dnes už odrostlejší generace bývalých pionýrů bere minulou dobu s nadsázkou. A dodnes na mnoha místech republiky pořádá recesistické vzpomínky na zašlou slávu pionýrské organizace.