Kdo se domnívá, že současný konflikt ve východní Evropě je „válka Rusů proti Ukrajincům“, a že touto velice zploštělou charakteristikou se vyčerpávají všechny skutečné příčiny konfliktu, ten už může docela klidně prohlásit, že Slunce obíhá kolem Země, která je opravdovým středem Vesmíru. Ve skutečnosti se jedná o zatím poslední fázi déle než sto let trvající války koloniálního a kontinentálně expanzívního militaristického Západu (původně jen západoevropského) proti Rusku, které vstoupilo do evropského politického a mocenského prostoru nejprve rozšiřováním svého teritoria za Ivana IV. a v plné míře pak za Petra Velikého.
Od těch dob musely západoevropské koloniální říše brát východní impérium, v jistém smyslu pokračovatele Byzance (Moskva jako třetí Řím) velice vážně. Jeho prvním významným zásahem do záležitostí evropského Západu bylo ukončení švédské moci v severovýchodní Evropě, což byla zásluha cara Petra I. Další ruské cary, zejména Kateřinu Velikou, Alexandra I. a Alexandra III., musel koloniální Západ a kontinentální expanzívní mocnost (Německo) brát znovu velice vážně.
stalingrad.jpeg
Promo článek:
Promo článek
číst dál
