Koronavirus poznamenal i psychiku lidí. Trápí je deprese, samota i stres
Epidemie zasáhla do života většiny českých rodin. Nejistota, omezení pohybu a strach z všudypřítomného viru už trvá skoro rok a čekárny psychologů a psychiatrů plní lidé s úzkostnými poruchami a depresemi.
"Jsou to zejména ti, kteří přišli o existenci, o zaměstnání nebo jsou na nucené dovolené a obecně také lidé s nižším, pouze základním vzděláním," popsal ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl.
"To jsou stavy, kdy nemůžou úplně ovlivnit, co se v jejich životě děje," tvrdí psycholog a psychoterapeut Tomáš Morávek. Duševní problémy se nevyhýbají ani lidem v takzvané první linii, kteří jsou pod velkým stresem.
"Je možné pracovat takhle nárazově třeba několik týdnů, několik měsíců. Už slýchám od kolegů, že jsou unavení, a navíc ta absence možnosti se zrelaxovat," vyjádřil se pro TV Nova Martin Anders, přednosta psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty (1. LF) a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN)v Praze.
Dopady pandemie na lidskou psychiku potvrzují i operátoři na krizových linkách. "Ten nápor volajících se výrazně zvýšil, problémy se mění a teď se řeší vztahová a finanční problematika," potvrdil Anders.
"Lidé, kteří nejsou zvyklí být spolu nebo nemají vyladěný vztah, tak tím, že jsou častěji v kontaktu, může docházet k eskalaci vnitřních problémů," shrnul přednosta psychiatrické kliniky.
Odborníci varují, že stále větší množství lidí situaci řeší alkoholem. "To bylo vidět už po první vlně. Pokles, který se dostavuje v létě, se tak téměř žádný nerealizoval," řekl Michal Miovský, přednosta kliniky adiktologie 1. LF a VFN.
Kvůli tomu, že v domácnostech spolu lidé tráví víc času, prý začínají sdílet i závislosti. Podle Miovského se tak často dostanou "za hranu" například oba partneři.
Podle odborníků jsme navíc v nezvyklé situaci. Přírodní katastrofa trvá většinou krátce, pandemie se táhne už téměř rok a konec je zatím v nedohlednu. Lidé navíc neměli možnost se na to jakkoli připravit.
"Nemáme s tím úplně zkušenosti, s takhle dlouhou společenskou krizí," připustil Morávek. "Ten dopad je dlouhodobý a představuje obrovské socioekonomické břemeno," připojil se i Höschl.
Lidé po prodělané infekci trpí například nespavostí. Mají potíže s koordinací, pozorností, orientací, nebo mají dokonce záchvaty paniky.