Ústavní soud rozhodne o změně voleb! Pomohla by malým stranám
Stížnost, kterou skupina senátorů k Ústavnímu soudu podala před třemi lety, má dvě roviny. Za diskriminační považují kvórum pro koalice, tedy násobek pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny podle toho, kolik stran koalici tvoří. Vadí také přepočet voličských hlasů v různě lidnatých krajích na jednotlivé mandáty.
"Otázka, zda je náš systém ústavní, se neobjevuje prvně. Základní problém je v tom, že náš systém vytváří dvojí kvalitu voličů," vysvětluje europoslanec STAN Stanislav Polčák, který skupinu senátorů u Ústavního soudu jako advokát zastupuje.
Metoda, kterou se hlasy na mandáty přepočítávají, totiž silnějším stranám přidává. Při posledních volbách tak například vítězné hnutí ANO v konečném součtu potřebovalo na zisk jednoho poslaneckého křesla necelých dvacet tisíc hlasů. Menší strany, například TOP 09 nebo Starostové, dvojnásobek.
"Kdyby ten přepočet byl poměrný, tak počet poslanců za STAN by byl dvojnásobně větší, než je v současné době," tvrdí šéf senátorského klubu Starostů Petr Holeček.
"Záleží, jestli Ústavní soud vyhoví v jednom, druhém, v obou bodech, nebo v žádném," řekl politolog Tomáš Lebeda.
Pokud by rozhodnutím Ústavního soudu musela být z volebního zákona vyškrtnuta část týkající se přepočtu voličských hlasů na mandáty, museli by zákonodárci schválit novou metodu přepočtu.
"Tento případ se dá vyřešit více způsoby, ten nejjednodušší a nejhloupější je jeden volební obvod. Nebo zachování volebních krajů a druhého skrutinia, jako jsme měli třeba v minulosti, a to by vlastně smazalo ty disproporce, které vznikají na úrovni jednotlivých krajů," dodal Lebeda.
Podle prezidenta Miloše Zemana, který termín voleb tentokrát vyhlásil nezvykle brzy, může změna destabilizovat politický systém. "Tato žádost skupiny senátorů je tři roky stará a je bizarní, jestliže to má Ústavní soud probírat krátce před parlamentními volbami. Ve skutečnosti by to vedlo k naprosté destabilizaci našeho politického systému,“ řekl prezident rádiu Frekvence 1.
Názor prezidenta ale ÚS nezajímá. "Prezident není formálně účastníkem toho řízení, takže formálně se ohrazovat nemůže. Vyhlášení těch voleb formálně není žádnou překážkou zejména proto, že to vyhlášení voleb není v právním řádu nijak ukotveno," řekl ústavní právník Jan Kysela.
Pokud soud v úterý dojde k závěru, že současné podmínky jsou opravdu pro menší strany diskriminační a zruší je, zásadně to změní podmínky volební hry. Zásadní také bude, zda rozhodnutí soudců bude platit už pro letošní volby, nebo až pro některé příští.