V Česku nad vězením převažují alternativní tresty. Kdo si je odpykává?
Paní Michaela Petříčková před třemi lety kvůli vysoké rychlosti přišla o papíry. Do auta pak ale usedala znovu.
"Řídila jsem i tak. Během toho půlroku až roku mě chytli třikrát. Napotřetí to už bylo příliš, takže mi pan soudce řekl, že kdybych neměla děti, tak bych skončila ve vězení," vypověděla bývalá odsouzená Michaela Petříčková.
Soud jí místo toho nařídil zákaz řízení na šest let a 300 hodin obecně prospěšných prací. Díky Probační a mediační službě začala pracovat v Domově dětí a mládeže Vikýř v Jablonci nad Nisou jako školnice. Tam s ní byli spokojení natolik, že jí nabídli stálé místo.
"Pracovala ne na 100, ale na 120 procent. Museli jsme ji až mírnit," řekl o paní Petříčkové ředitel domova Pavel Dostál.
Jediným nedostatkem v práci paní Petříčkové je prý jen to, že nemá řidičský průkaz. To by se ale už za 1,5 roku změnit.
Jenže ne každý příběh končí tak šťastně. V současné době si alternativní trest, tedy buď obecně prospěšnými pracemi, nebo domácím vězením, odpykává na 5,5 tisíce lidí.
"Probace znamená výkon kontroly nad lidmi, kteří vykonávají trest na svobodě. Mediace pak označuje zprostředkování dialogu mezi pachatelem a obětí, nebo pozůstalými," vysvětlila Andrea Matoušková, ředitelka Probační a mediační služby.
Třeba takový vězeňský náramek momentálně v Česku nosí 107 lidí. Pravidla pro pohyb s ním jsou přísná.
"Lidé, kteří vězeňský náramek nosí, musí být v daném bydlišti v určitý čas. Když se tam nenachází, odejdou dřív nebo naopak přijdou později, tak to signalizuje informaci na monitorovací středisko," objasnil Štěpán Sobotík, vedoucí střediska Probační a mediační služby.
Alternativní tresty dostávají nejčastěji lidé, kteří kradli nebo způsobili dopravní nehodu úmyslně či svou nedbalostí.