Státní schodek se prohloubil o sedmdesát miliard. Ministr Stanjura chystá další opatření
Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových dvou set miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba dvacet miliard korun, uvedlo dnes ministerstvo financí. Schválený rozpočet počítá za celý rok s deficitem 295 miliard korun.
Stanjura řekl, že květen je z hlediska plnění rozpočtu tradičně slabší měsíc. „Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZ či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ uvedl ke květnovým výsledkům rozpočtu. Příští týden chce proto vládě navrhnout kroky, které sníží státní výdaje.
„Nebudou to populární kroky, stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku,“ řekl ministr. Vláda v květu představila balíček ke konsolidaci veřejných financí, příští rok by měl snížit schodek o 94,1 miliardy korun a v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun.
Rozpočtové příjmy ke konci května dosáhly 660,7 miliardy korun, meziročně vzrostly o 9,8 procenta. Výdaje za pět měsíců byly 932,1 miliardy korun, proti loňsku o 17,8 procenta víc.
K příjmům státního rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 280,5 miliardy korun, o 9,6 procenta víc než loni. Příjem z daně z přidané hodnoty do rozpočtu byl 141,6 miliardy korun, meziročně vzrostl o 7,3 procenta. Ze spotřební daně stát inkasoval 56,3 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 7,3 procenta.
Podle ministerstva se projevuje snížení spotřební daně z nafty a přechod uživatelů tabáku k alternativním tabákovým výrobkům. Daň z příjmu fyzických osob přinesla do rozpočtu 47,8 miliardy korun, o 29,1 procenta víc než loni. Výnos daně z příjmu právnických osob meziročně vzrostl o 21,1 procenta na 40,6 miliardy korun.
V mimořádných příjmových opatřeních vybral stát zatím 12,2 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Inkaso z daně z neočekávaného zisku, kterou jsou zatíženy energetické a petrochemické společnosti a některé banky, se zatím v rozpočtu neprojevilo, splatná je až později v letošním roce.
Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 357 miliard korun, o 16,5 procenta víc než před rokem. Důchody tvořily 279,5 miliardy korun z této částky, meziročně se jejich objem zvýšil o 19,4 procenta. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny dosáhly 69,7 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 135 procent. Náklady na obsluhu státního dluhu se proti loňsku zvýšily dvojnásobně na 37,4 miliardy korun.
Výrazný růst je u kapitálových výdajů, kde stát vyplatil 63,3 miliardy korun, o čtvrtinu víc než loni. Zhruba třetina této částky šla na financování dopravní infrastruktury.