Nová Hra o trůny? Výpravný Šógun zaslouženě sbírá superlativy
Seriál Šógun sbírá vynikající známky a slýchá přirovnání k vzývaným sériím jako Hra o trůny nebo Boj o moc. Už se koukáte?
Jedenáct let ve výrobě, změny tvůrců i pojetí, nekonečné piplání scénáře. A pak – zasloužený triumf. Seriál Šógun se zařadil mezi nejdůležitější televizní události přinejmenším letošního roku.
Natočit seriál podle knihy Šógun od Jamese Clavella není jednoduchý úkol. Jak uchopit dílo o dvanácti stech stranách? A jak obhájit jeho existenci, když už jedna povedená adaptace v roce 1980 vznikla?
Není proto divu, že stanice FX chystala svoji novinku tak dlouho. Natáčet se začalo už v roce 2018, ale stanice projekt dočasně zastavila. Nezdálo se jí, že je úroveň dost vysoká. Pro FX šlo o dosud největší seriál vůbec, natáčelo se v Británii a Japonsku a bestsellerová předloha měla zajistit velký hit.
Nakonec přišel, o několik let později, po mnoha průtazích a bizarních zásazích, kdy museli filmaři v roce 2019 uspořádat jeden den natáčení jen proto, aby si udrželi práva na literární předlohu.
Ale teď je rok 2024 a Šógun se premiéry konečně dočkal, v Česku na Disney+. Na agregátoru Metacritic má průměrné skóre od kritiků pětaosmdesát procent a od diváků 9,0, což jsou vynikající výsledky.
Často se používá přirovnání k největšímu televiznímu fenoménu posledních let Hře o trůny, neboť i tady soupeří pět rivalů o uvolněný post vladaře. Byť tahle paralela není úplně od věci, přesnější je připodobnit Šóguna třeba k jinému nedávnému hitu Boj o moc.
Šógun totiž není tak epický, akční, ale spíš rafinovaný a překvapivý. Ne snad, že by třeba ve výpravě zaostával: vypadá fantasticky a na všechny japonské hrady, města, lesy i rybářské vesničky je radost pohledět. A ani bitvy nechybí.
Zápletka může připomenout jiný kulturní fenomén, Posledního samuraje, ale Šógun není tak černobílý a ani jeho postavy ne. I tady se Evropan, konkrétně anglický námořník John Blackthorne, dostává mezi japonské samuraje, ale příběh se netočí kolem něj, není jeho hlavním protagonistou, spíš jedním z mnoha hráčů v dramatické bitvě o budoucnost Japonska.
Těmi dalšími jsou lord Yoshii Toranaga ztvárněný fantastickým shakespearovským hercem Hiroyukim Sanadou či jeho věrná služebnice a zároveň Blackthornova překladatelka Toda Mariko. Do hry ale vstupují i další lordi bojující o titul vládce nebo Ochiba No Kata, matka následníka trůnu.
Souboj o nástupnictví se odehrává současně se střetem kultur a náboženství, pozoruhodně ilustrovaných třeba na osobě překladatelky, která upravuje Blackthornovy věty do podoby přijatelnější japonským zvykům. Pozoruhodné je tak nejen zápolení o post vladaře, ale i postupná proměna Blackthorna tváří v tvář jinému světu i tradicím.
Toranaga se etabluje jako hlavní postava v mocenské hře, ale jasný favorit, komu fandit, tady není. Všichni mají své postranní úmysly a specifické metody, jak cílů dosáhnout. To činí Šóguna poutavým a zároveň nepředvídatelným.
Vypráví se pomalu, buduje se atmosféra, prokreslují se charaktery. Ze začátku na vás chrlí jména a obličeje a chvilku potrvá, než se zorientujete. Zároveň je to od první chvíle tak ohromující podívaná, že se těžko budete odtrhávat.
Desetidílný seriál vznikl spoluprací manželů Rachel Kondo a Justina Markse, kteří se k projektu dostali na začátku roku 2020. Prošli si dlouhým natáčením zkomplikovaným covidem i náročností celé látky. Teď, když se Šógun konečně vysílá – na Disney+ zatím čtyři epizody –, doufají, že lidé dají netradiční látce šanci.
„Snad si řeknou: Počkejte, na tomhle se udělalo víc práce, než jsme zvyklí,“ řekla Kondo pro Variety. „A snad to lidi namotivuje: Musím si opravdu sednout a soustředit se a otevřít se něčemu úplně novému.“
Mělo by, protože zážitek jako ze Šóguna byste mezi streamovací nabídkou hledali těžko.