Proč nechat AI dělat, co nás baví? Korejský dům mi ukázal, jak s ní pracovat lépe
Je generativní umělá inteligence odsouzená dělat za nás zábavnou tvůrčí práci, abychom se mohli věnovat nudné rutině? Jihokorejský technologický lídr ukazuje, že to jde i jinak.
Nestává se často, že by se středoevropští autoři fantasy literatury stávali slavnými v souvislosti s umělou inteligencí. Spisovatelce Joanně Maciejewské se to ale povedlo. Stačil virální výrok pro tisk, ve kterém se jí podařilo zachytit esenci toho špatného na generativní umělé inteligenci, jež během krátké doby pronikla do života prakticky každého z nás.
„Víte, jaký je největší problém s prosazováním všeho, co se týká AI? Špatný směr. Chci, aby mi umělá inteligence prala a myla nádobí, abych se mohla věnovat umění a psaní – ne aby za mě umělá inteligence tvořila umění a psala, abych se mohla věnovat praní a mytí nádobí,“ konstatovala Maciejewská. A mně její myšlenka nedala spát.
Jako malý jsem zažil nástup širokopásmového internetu v Česku a dobře si vzpomínám, jak mi tehdy přišlo zábavné pozorovat některé zuby nehty se bránící dospělé. Doteď si pamatuji výrok jednoho známého, dnes již v důchodovém věku, že ho internet nezajímá, protože e-mail nebudou ve firmě nikdy potřebovat.
S pokrokem nemá smysl bojovat, což na jednu stranu platí i v případě generativní AI, která už nás obklopuje. Na druhé straně však stojí její momentálně rozpačité výsledky v roli osobních či byznysových asistentů – a naopak ohromující, byť občas nudné, generativní výtvory v oborech, jež člověka rozvíjejí, naplňují a přinášejí mu do života radost.
Řeč je o tvůrčích činnostech sahajících od výtvarného umění přes fotografii, spisovatelství až po hudební kompozici nebo programování. Je tohle skutečně ten další neodvratný pokrok, se kterým nemá smysl bojovat a my se s ním musíme smířit?
Pro odpověď jsem si musel zaletět 8250 kilometrů daleko (a v praxi ještě o pár set kilometrů dál, protože přes Rusko dnes slušní lidé nelétají), do jihokorejského Suwonu. Hned vedle obřího kampusu s centrálou Samsungu se ve městě nalézá i tříposchoďová vila příznačně nazvaná Samsung eXperience Home.
Právě tam si můžete uvědomit, že umělá inteligence je jako prometheovský oheň – a jak skutečně promění naše životy, záleží na tom, kdo ovládá narativ.
Dům je od garáže až po střechu nadupaný chytrou elektronikou napojenou na IoT systém SmartThings a umělou inteligenci. Takovou, která dělá přesně to, co jste si od ní vždycky představovali vy, a nikoli pološílení technokraté jako Sam Altman.
AI je ve vile jednoduše od toho, aby obyvatelům zjednodušila každodenní život, zbavila je nejistoty a odstavila nudné rutinní činnosti včetně pověstného mytí nádobí a praní prádla. Začněme ale něčím zábavnějším: vařením.
Chytrá lednička s displejem, který funguje de facto jako obří tablet, a integrovanou kamerou při vložení jídla všechny položky nasnímá a udržuje o nich aktuální přehled – škoda jen, že zatím neumí sama ohlídat data spotřeby. Ty však mohu na displeji snadno doplnit ručně a lednička mě sama upozorní na blížící se expirace.
A k čemu je v ledničce umělá inteligence? Na displeji chladničky si s její pomocí mohu nechat snadno vyhledat potřebné recepty z potravin, jež se v ní nacházejí. Propojení se systémem SmartThings pak předehřeje troubu na ideální teplotu a chytrý kohoutek odměří, kolik vody bude potřeba na přílohu. Ode mě bude nutné jen donést pod něj hrnec a zmáčknout tlačítko.
Že samotný proces vaření probíhá podle plánu, si mohu ověřit na chytré televizi během sledování videa na YouTube, přeškálovaného umělou inteligencí do rozlišení, které ještě před pár lety používala maximálně filmařská studia pro postprodukci. Případně mohu totéž odbavit ze svého chytrého telefonu. A až budu dávat špinavé nádobí do myčky, ta už bude mít z použitého receptu dávno jasno v tom, který mycí program zvolit.
Podobně to funguje u chytré pračky, jíž zatím umí pomocí AI například optimalizovat prací cyklus, robotického vysavače, který se nezamotá do kabelů na zemi a neroznese zvířecí exkrement po celém obýváku, nebo u jeho vakuového ručního kolegy, automaticky přizpůsobujícího nastavení povrchu.
Podle Samsungu je to navíc jen začátek: umělou inteligenci chce mít během pár let prakticky ve veškeré bílé a černé elektronice od dnešních televizí, vysavačů, praček a ledniček po pečicí troubu či zdravotní senzory.
A když říkám všude, znamená to skutečně všudypřítomnost – nejen nejpokročilejší vlajkové modely. Jedinou překážkou je současná cena potřebného hardwaru, což by ale do budoucna pro firmu vlastnící jedny z nejpokročilejších čipových továren světa nemusel být zase takový problém.
Snad inspiruje ostatní. A nám konečně zbude více času třeba na to umění.