Zvířata a půda táhnou. Fond Verdi se rozrůstá a kupuje další farmy na investice
V českém fondu Verdi, který se jako jeden z mála orientuje na zemědělství, na konci loňského roku uzavřeli významnou transakci. Pod vánoční stromeček si nadělili dalších sedm firem. Čtyři z nich jsou zemědělské farmy, další pak bioplynové stanice.
Fond vznikl před lety jako první se zaměřením čistě na zemědělství a postupně připojuje nové podniky k farmám, které v portfoliu už má. Jedním z nich je Druhá Poběžovická na Domažlicku s chovem skotu a prasat, dalším Agrowild Nová Ves na Sokolovsku, kde se zaměřují na chov masného skotu, posledním pak Agrospol Starý Pelhřimov na Vysočině. Tady soustředí síly hlavně na rostlinnou výrobu a funguje tu rovněž bioplynová stanice.
„Už to pro nás není jen o rostlinné a živočišné výrobě, ale dostáváme se postupně i do dalších segmentů. Zároveň nám narostla i rozloha obhospodařované půdy, kdy už jsme se dostali takřka na osm tisíc hektarů,“ říká Václav Štekr, výkonný ředitel fondu.
Enterprise value, tedy hodnota společností ve fondu, se tak dostává přes jednu miliardu korun. Čistá hodnota aktiv pak bude kolem pěti set až šesti set milionů korun. To je podle Štekra pro společnost, která v roce 2022 začínala v ne zrovna lehkých makroekonomických podmínkách, slušný výkon.
Nové farmy, které fond na konci roku odkoupil, jsou v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Některé z nich dosud fungují jako zemědělská družstva. „Neříkáme, že ihned budeme tyto podniky vést mnohem lépe než doposud, ale dokážeme nabídnout naše zkušenosti, know-how a finanční stabilitu. Zemědělství jako takové nemá za sebou zrovna nejlepší roky. Ať už je to kvůli válce na Ukrajině a s tím spojenému zdražování vstupů, nebo naopak propadu cen komodit, zejména pšenice, nebo zpožďováním dotací,“ podotýká Václav Štekr s tím, že síla fondu je, že za ním stojí již přes sto individuálních investorů.
„Nejsme jeden oligarcha ani nějaká velká finanční skupina, jsme fond a snažíme se i vůči našim investorům, i vůči nám naše farmy dále držet a rozvíjet,“ vysvětluje.
Sice není fond ve všech podnicích stoprocentním vlastníkem, všude je ale majoritní a ovládající osobou. Přesnou částku, za niž Verdi farmy odkoupil, výkonný ředitel prozradit nechce, šlo ale o stovky milionů korun. Nově získané, středně velké podniky se zaměřují na chov skotu pro maso i mléčnou a rostlinnou výrobu.
„Doufáme, že koupí těchto farem do nich přineseme i svěží vítr. A to nemyslím nijak arogantně, ale když něco děláte desítky let, můžete upadnout do určité rutiny. My máme trochu nový pohled, vidíme, co by se dalo dělat jinak a efektivněji. Určitě nechceme nic rozprodávat, naopak výrobu chceme dlouhodobě držet, třeba i rozšiřovat stavy dobytka, přikupovat, rozvíjet nebo dokupovat půdu okolo,“ ujišťuje Václav Štekr.
Zůstat mohou i všichni zaměstnanci, kterých je kolem šedesáti. Obmění se pouze nejvyšší vedení, tedy ředitel a jednatel.
Každá farma ve fondu je podle ředitele jiná. Když přebírali Poběžovickou, která se specializuje na chov prasat, slýchali názory, že akorát prodělají, protože vepřové maso je moc levné, a obchod navíc ničí dovozy z Číny.
„Byli jsme připraveni i na scénář, že pokud to nepůjde, výrobu zavřeme. Ale rok 2022 pro nás byl velmi úspěšný, stejně jako rok 2023. Takže chov naopak dál rozvíjíme, plánujeme investice, třeba na prasečinec položit solární panely, aby měl nižší spotřebu energie. Na farmě Agrowild na Sokolovsku zase omlazujeme stádo skotu, na Vysočině, kde se pěstuje pšenice, kukuřice nebo ječmen, jsme dokoupili dalších 250 hektarů půdy a rozšířili tak obhospodařovanou plochu,“ vypočítává.
Mezi investory je také několik českých miliardářů. Ti se chtějí často spolupodílet na samotné koupi farmy. I tomu je fond nakloněný, vždy ale půjde o pasivní investici, bez rozhodovacích pravomocí. Zatím nejvyšší jednorázovou částkou vloženou do fondu bylo několik desítek milionů korun.
Vzhledem k tomu, že jde o zemědělství, je nutné na investici pohlížet jako na alternativu, která chrání před inflací a měla by být doplňkem investičního portfolia.
Výnos se momentálně pohybuje okolo dvanácti až třinácti procent ročně, což na zemědělství není podle Václava Štekra vůbec špatné. „Když se podíváte na fondy čistě jenom z hlediska půdy a budete věřit pasivnímu nárůstu její ceny plus pachtovné, kde je dnes výnos kolem jednoho procenta, tak jste na jednotkách procent. Takže těch našich dvanáct až třináct považuji za velký úspěch.“
Na konci června slaví fond tři roky. Začínal s vlastními penězi a firmami, kdy jej financovala jeho zakladatelka a majitelka Kateřina Zychová. První velká transakce se povedla v roce 2023 a od té doby je o fond stále větší zájem. Kromě jednotlivců do něj také vstupují první institucionální investoři.