V srdci globální vědy. Jak Čech v Oxfordu digitalizuje srdeční buňku
Na jedné z nejprestižnějších univerzit planety posouvá poznání originálním způsobem, jenž může pomoci srdci každého z nás. Jakub Tomek na Oxfordu propojuje informatiku s kardiologií, jeho nový model srdeční buňky už má skvělé ohlasy. Proto může srovnávat vědu u nás a ve světě či komentovat, zda je AI opravdu revolucí.
Že nás 21. století směřuje vstříc nepoznaným a novým profesím, zůstává většinou v rovině teoretizování. Tak tady je jeden živoucí příklad z praxe. Jakub Tomek totiž je… Výpočetní kardiolog.
„Pořád jsem ještě v oboru divnej, unikátní,“ usměje se, přičemž tento text klade důraz na druhé adjektivum. Jakub Tomek totiž na Oxfordu, v místě, kde se koncentruje poznání a posouvají limity vědy, prorazil s projektem digitalizace srdeční buňky.
Ona „divnost“ a unikátnost, ta už bez uvozovek, spočívá v propojení informatiky, kardiologie, biologie, ale i chemie. Srdce je malý vesmír, proto šestatřicetiletý Čech a absolvent pražského matfyzu pracuje v průsečíku zdánlivě nekompatibilních oborů.
„Budu mít větší těžiště v informatice než většina lékařů či vědců z laboratoře, ale pořád je nestandardní, že pracuji i v laboratoři s mikroskopem,“ přibližuje.
Poctivému čtenáři Forbesu je jeho příjmení povědomé, neboť v Oxfordu působí i Jakubova manželka Markéta Tomková, na tamním Ludwig Cancer Research Insitute vede výzkum rakoviny. Pokud je šance, že Čech projde do Oxfordu, sama o sobě nízká, pak pravděpodobnost, že se tam takto etabluje manželský pár, se limitně blíží nule.
„V genomice, tedy v oboru mé ženy, už je propojení oborů úplně standardní. Vzdělání je tu celkově integrovanější,“ nabízí Jakub Tomek nápovědu, proč oba prorazili – protože je lákalo propojovat to, co obvykle existuje jen vedle sebe, nikoli společně.
A je to i odpověď na to, proč takový talent nezůstává u nás. Do Oxfordu manžele přivedla částečně náhoda, ale primárně záměr.
The post V srdci globální vědy. Jak Čech v Oxfordu digitalizuje srdeční buňku appeared first on Forbes.