Týden na Ukrajině: Kontroverzní ukrajinský zákon a další ruské útoky
Nejméně čtrnáct padlých a kolem desetinásobku zraněných, nový zákon, který odsuzuje Západ, a další útoky, ten největší Rusko podniklo už v pondělí. Co dalšího přinesl 178. týden na Ukrajině?
Ruské útoky pokračují. Kvůli systematickému ostřelování, pumám a dronům na území Ukrajiny bylo nahlášeno několik padlých. Nejčetnější útoky byly v Doněcké a Charkovské oblasti a Chersonské oblasti, napsal americký Forbes.
Dnes oblastní správa informovala, že dva muži ve věku 50 a 56 let přišli o život při výbuchu miny v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Při ruském ostřelování další čtyři civilisté, včetně jedné ženy, utrpěli zranění. Při sobotním ruském ostřelování v uplynulých 24 hodinách ve třech ukrajinských regionech zahynuli dva lidé a dalších šestnáct civilistů bylo zraněno, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v Doněcké, Dněpropetrovské a Chersonské oblasti.
Ukrajina požádala Spojené státy o dodávku deseti protiraketových systémů Patriot a shání na ně peníze, řekl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj zajistila prostředky na tři systémy, dva z Německa a jeden z Norska. „Nyní pracujeme s nizozemskými partnery,“ uvedl také Zelenskyj podle ruskojazyčné BBC na čtvrtečním setkání s novináři.
K financování ukrajinské armády Zelenskyj řekl, že je potřeba pokrýt deficit ve výši čtyřiceti miliard dolarů (835,5 miliardy korun), protože jen výroba dronů ročně vyjde na 25 miliard dolarů.
Ukrajina bude v příštím roce potřebovat na obranu před ruskou agresí nejméně 120 miliard dolarů (2,5 bilionu korun), přičemž polovinu této částky chce Kyjev získat od partnerů. Uvedl to v úterý ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal.
Zákon omezující nezávislost protikorupčních institucí. V úterý podepsal ukrajinský prezident kontroverzní zákon, který by podřídil nezávislé protikorupční instituce státní moci.
Zákon prošel urychleným hlasováním v parlamentu a prakticky zbavuje samostatnosti dvě klíčové instituce zřízené po roce 2014: Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a Specializovanou protikorupční prokuraturu. Vyšetřovací pravomoci těchto orgánů nově spadají pod dohled generálního prokurátora, jenž je přímo jmenován prezidentem.
Kritici upozorňují, že generální prokurátor není politicky neutrální a mohl by být náchylný k tlaku nevyšetřovat případy týkající se politické elity blízké Zelenskému. Přijetí zákona následovalo po razii v kancelářích NABU, údajně bez soudního příkazu.
Zákon vyvolal okamžité znepokojení mezi západními partnery. Velvyslanci zemí G7 vydali společné prohlášení, v němž vyjádřili obavy. Evropská komise varovala, že zákon může ohrozit přístup Ukrajiny k financím a vstup do EU, jelikož pomoc z Bruselu je podmíněna transparentností, reformami soudnictví a demokratickým řízením.
V reakci na kritiku Západu Zelenskyj uvedl: „Vláda se rozhodla, že bude muset předložit nový zákon: „Musíme naslouchat lidem – to je podle mě nejdůležitější.“
Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina musí mít skutečně nezávislé protikorupční instituce. Ujistil, že podle nového návrhu zákona nebudou protikorupční instituce podřízeny generálnímu prokurátorovi, a doplnil, že jím předložený návrh zákona obsahuje nová ustanovení na ochranu protikorupčních institucí před ruským vlivem.
„V tomto návrhu zákona jsou nová ustanovení zaměřená na ochranu před vlivem Ruské federace, zejména s ohledem na některé incidenty týkající se pracovníků NABU. Konkrétně se navrhuje, aby všichni zaměstnanci protikorupčních a donucovacích orgánů – včetně Národní policie a Státního úřadu pro vyšetřování, kteří mají příbuzné v Rusku nebo s ruským občanstvím, museli každé dva roky podstoupit testování na detektoru lži. Všichni pracovníci orgánů činných v trestním řízení a protikorupční pracovníci by měli být podrobeni stejnému standardu,“ poznamenal ukrajinský prezident.
Americké ministerstvo zahraničí schválilo zakázky na dodávky služeb týkajících se protivzdušné obrany a údržby samohybných houfnic M109 na Ukrajině. Zakázky přijdou na 330 milionů dolarů (6,9 miliardy korun). Ve čtvrtek o tom informovala agentura Reuters.
Padesátku obětí na životech si vyžádalo čtvrteční zřícení dopravního letadla An-24 na ruském Dálném východu. Údaje o počtu lidí na palubě se nadále mírně liší, nicméně vyšetřovatelé již potvrdili, že pád stroje nikdo nepřežil. Úřady v regionu vyhlásily třídenní smutek, soustrast pozůstalým vyjádřil ruský prezident Vladimir Putin.
Ve středu během posledních mírových jednání v Istanbulu se obě strany dohodly na výměně zajatců. Jednání iniciované Kyjevem však trvalo méně než hodinu a nepřineslo žádný pokrok ohledně příměří nebo summitu prezidentů Putina a Zelenského.
Ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov navrhl summit do konce srpna, případně s účastí Donalda Trumpa a Recepa Tayyipa Erdogana. Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij ale řekl, že takové setkání dává smysl pouze k podepsání dohody.
Policie zadržela na Ukrajině administrátora jednoho z největších ruskojazyčných webů sloužících kybernetické kriminalitě XSS.is. Informovaly o tom ve středu francouzské úřady a evropská policejní agentura Europol. Fórum mimo jiné zprostředkovávalo prodej škodlivého softwaru využívaného kyberzločinci či ukradených dat.
Ústřední postava, jejíž identitu úřady nezveřejnily, skončila v úterý v rukou policie. Podle Europolu si zadržený administrátor za dvě desetiletí nelegální činnosti na internetu vydělal na sedm milionů eur (175 milionů korun).
Samotné fórum XSS.is fungovalo od roku 2013 a pracovalo s kódovanou komunikační službou Jabber, která umožňuje výměnu šifrovaných informací. Fórum mělo až padesát tisíc uživatelů.
Ukrajina v úterý přišla o první ze stíhacích letounů Mirage 2000, které Ruskem napadené zemi dodala Francie. Důvodem havárie byla technická závada během mise, pilot se stihl včas katapultovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.
The post Týden na Ukrajině: Kontroverzní ukrajinský zákon a další ruské útoky appeared first on Forbes.