Dvanáct let dat. Dvanáct let příběhů, které končí příliš brzy
Dvanáct let dat. Dvanáct let příběhů, které končí příliš brzy
Zkoumali jsme úmrtí lidí se zkušeností s bezdomovectvím v Česku mezi lety 2010–2022. Za každým číslem byl člověk – někdo, kdo měl sny, práci, přátele, někoho, koho ztratil systém, nikoli osud.
Z analýzy vyvstávají tři naléhavá zjištění:
Lidé bez domova umírají výrazně dříve než zbytek populace. Průměrný věk úmrtí je o 16 let nižší, v Praze dokonce o 20 let. Většina úmrtí nastává v mladším a středním věku – v době, kdy lidé obvykle pracují, pečují o děti, plánují budoucnost. To není zdravotní statistika, to je obraz selhání společnosti, která neumí zajistit důstojné podmínky k životu.