Nikaragua a Salvador: sociální emancipace versus státní a paramilitární teror

Jakmilestátní terorismus v režii členských zemí Operace Kondor vesměsneutralizoval nebezpečí rostoucích legitimních požadavků i populistickýchtendencí, prosazovaných i se zbraní v ruce, a jeho užitnost se pomaluchýlila ke konci, těžiště hegemonem posvěceného útlaku v režii paramilitárníchjednotek, působení smrtících čet a taktéž činnost Američany budovaných atrénovaných národních gard se přesunuly do Střední Ameriky, konkrétně doGuatemaly, Nikaragui, Salvadoru a v menší míře také do Hondurasu (265), (kde USA zřídily výcvikové tábory pro Contras, zatímco tamní eskadrasmrti Battalion 3-16 mučila a vraždila podezřelé oponenty režimu. Tatosmrtící četa trénovaná a podporovaná Washingtonem své oběti nakonec pohřbila v neoznačených hrobech), třebaže tyto země nebyly žádnoustudenoválečnou oázou lidských práv ani v 70. letech či dříve.

V Guatemale zuřil civilní konflikt s různou intenzitou už od 60. let,Nikaragujci úpěli pod diktaturou klanu Somozů a Salvadorce dusila vojenskádiktatura. Dekády trvající útlak Bílým domem protežovaného klanu Somozů zažehlnikaragujskou revoluci v letech 1978 až 1979, aby diktátorSomoza sáhl po jejím krvavém potlačení. Salvador v letech 1979až 1992 pohltil krvavý civilní konflikt notně přiživovaný Carterovou a poslézeReaganovou vládou s desítkami tisíci civilních obětí a tisíci zmizelými.