Co čeká trh práce v roce 2026? Vyšší mzdy, víc pravidel a boj o lidi

Český pracovní trh vstupuje do roku 2026 ve zvláštním napětí. Zaměstnanost je rekordně vysoká, lidí je málo, mzdy dál porostou a zároveň přichází největší vlna změn pravidel za poslední roky. Minimální mzda, benefity, práce z domova, cizinci, umělá inteligence i transparentní odměňování.

Co z toho bude znamenat skutečný posun a co jen víc administrativy? Odborníci na trh práce popisují, proč rok 2026 nebude revolucí, ale může být zlomem.

Tuzemský pracovní trh popisují ekonomové na počátku roku 2026 jako „napjatý“. Zaměstnanost se pohybuje na hraně historických maxim, nezaměstnanost zůstává nízká a firmy dlouhodobě bojují s nedostatkem lidí.

„Zaměstnanost za poslední dva roky vzrostla o dvě stě tisíc, a to především díky cizincům, konkrétně Ukrajincům,“ shrnuje situaci Tomáš Ervín Dombrovský, datový analytik z Alma Career.

Podle něj už dnes domácí pracovní síla prakticky nemá rezervy a jakýkoli další růst ekonomiky naráží na prostý fakt: není, kdo by pracoval. Zároveň klesá zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu, lidé se přesouvají do stavebnictví, energetiky, obranného průmyslu a služeb, zejména do oblasti sociální péče.

„To příští rok zvýší tlak na upskilling a reskilling. Firmy si budou muset zaměstnance začít více vychovávat,“ dodává Dombrovský.

Podobně situaci vidí i Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a Gi Group. „Ať už bude míra nezaměstnanosti v roce 2026 stagnovat, mírně růst, nebo dokonce klesat, na schopnosti firem nabírat nové lidi se to prakticky neprojeví. Nábor zůstane složitý, protože počet pracovních příležitostí převyšuje počet dostupných kandidátů,“ vypočítává Malo.

Trh práce se tedy dostává do bodu, kdy demografie začne diktovat tempo celé ekonomice. „Lidí je málo a bude jich ještě méně. Ekonomicky aktivní populace se smrskává, zatímco poptávka spotřebitelů roste. Stavebnictví, služby a gastro už dnes narážejí na limity kapacit. Zakázky jsou, ale není, kdo by je udělal. Náklady rostou, dodací lhůty se natahují a produktivita stagnuje,“ shrnuje situaci Jiří Halbrštát, šéf náboru a marketingu v ManpowerGroup.

Při pohledu na obory se vzhledem k aktuální geopolitické situaci bude podle Mala dobře dařit sektoru obranného průmyslu a farmacie. Na opačném konci stojí sektory s vysokou energetickou náročností, jako je chemický či sklářský průmysl, případně společnosti s nízkou marží z obratu, pro které jsou stále se zvyšující náklady na provoz neudržitelné.

Míru nejistoty nese i sektor automobilového průmyslu, jehož největší bolestí je aktuálně nízká predikce výroby a hrozby hospodářských válek.

Mzdy porostou

Jedním z mála témat, na kterém se odborníci shodují, je další zvyšování mezd. Nejde ale o dramatický skok, spíš o pokračování trendu.

Podle Martina Mala lze v roce 2026 očekávat nominální růst mezd v rozmezí pěti až sedmi procent. „Při utlumené inflaci to zaměstnancům zajistí i růst reálných mezd, a tím pádem i vyšší spotřebu domácností, která bude jedním z hlavních motorů ekonomiky,“ vysvětluje.

Do mzdové dynamiky výrazně zasáhne i legislativa. Od 1. ledna 2026 se minimální mzda zvyšuje na 22 400 korun měsíčně, respektive 134,40 koruny na hodinu. Ve srovnání s rokem 2025, kdy byla minimální mzda stanovena na 20 800 korun měsíčně, to znamená nárůst o 1600 korun měsíčně. 

Podle Michala Španěla, datového analytika z JenPráce.cz, jde o nejvýraznější nárůst za poslední tři roky. „Změna se neprojeví jen u nejnižších výdělků. Ovlivní odvody, daňové limity, nárok na dávky i náklady zaměstnavatelů, včetně dohod,“ upozorňuje.

Stoupající mzdové náklady a nové legislativní požadavky firmy také donutí více přemýšlet o produktivitě a efektivnějším plánování směn i lidských zdrojů.

Benefity pod drobnohledem

Vedle mezd se zásadně změní i svět zaměstnaneckých benefitů. Stát sice zvyšuje limity pro daňově zvýhodněné benefity, zejména v oblasti zdraví, zároveň ale přitvrzuje pravidla.

„Od roku 2026 už nebude možné vyplácet část sjednané mzdy v benefitech, například v poukázkách, vstupenkách nebo bodech v kafeterii. Finanční úřady a inspekce práce to považují za obcházení zákoníku práce,“ upozorňuje Španěl. Jinými slovy: mzda musí být mzda a musí být vyplacená v penězích.

Podle odborníků to změní chování firem. Benefity se mají vrátit ke svému původnímu smyslu, tedy k reálné přidané hodnotě, ne k optimalizaci nákladů.

Současně se proměňují očekávání zaměstnanců, zejména u mladší generace. Stále větší váhu má flexibilita, práce na dálku, rovnováha mezi prací a osobním životem a smysluplnost práce. 

„Tomu se budou muset přizpůsobit i zaměstnanecké benefity – méně formálních výhod, více skutečné podpory v oblasti vzdělávání, zdraví a finanční stability. Pro firmy to znamená vyšší nároky na transparentní komunikaci, jasná pravidla a firemní kulturu, která odpovídá tomu, co slibují v náborových inzerátech,“ myslí si Španěl.

Transparentní odměňování

Jedním z největších legislativních témat roku 2026 bude implementace evropské směrnice o transparentnosti odměňování, kterou Česko musí převést do svého právního systému do 7. června. Jejím cílem je snížit mzdové rozdíly, zejména mezi muži a ženami, a posílit vymahatelnost práva na rovnou odměnu.

Zatímco cíl směrnice je podle odborníků legitimní, obavy budí způsob jejího provedení. „Transparentnost je správná, ale hrozí, že český přístup bude opět papežštější než papež,“ varuje Halbrštát. Nadměrná administrativa a rigidní výklad by podle něj mohly přebít samotný smysl regulace.

Dombrovský však upozorňuje, že směrnice může prolomit dlouhodobé tabu kolem mezd. „Posílí právo zaměstnanců na informace o odměňování a zlepší vyjednávací pozici zejména těch slabších,“ tvrdí analytik.

Digitalizace práce: úrazy, hlášení i home office

Rok 2026 přinese také výrazný posun v digitalizaci pracovně-právní agendy. Zaměstnavatelé budou nově hlásit pracovní úrazy výhradně elektronicky prostřednictvím systému Státního úřadu inspekce práce (SÚIP). Cílem je zrychlení procesu, omezení chyb a lepší dohled nad bezpečností práce.

V plánu je i takzvané jednotné hlášení, které má sloučit oznamovací povinnosti vůči ČSSZ, úřadům práce a zdravotním pojišťovnám do jednoho formuláře. „Smyslem je zjednodušení a omezení duplicit,“ shrnuje Martin Malo.

Do hry se dostává také práce na dálku. Připravované změny počítají s jasně stanoveným paušálem na home office a možností smluvně zakotvit právo pracovat z domova. To má snížit spory o náklady a přinést přehlednější pravidla.

AI: od nadšení k tvrdým číslům

Zatímco předchozí roky byly ve znamení fascinace umělou inteligencí, rok 2026 má být podle ManpowerGroup rokem vystřízlivění. „Už nestačí piloty, které vypadají dobře na poradě. Umělá inteligence musí začít generovat produktivitu, úspory a skutečnou změnu procesů,“ míní Jiří Halbrštát.

Firmy se podle něj rozdělí na ty, které dokážou technologii smysluplně integrovat, a na ty, pro které zůstane jen marketingovým heslem. Nejžádanější budou profily spojené s automatizací, digitalizací a implementací AI do reálného provozu.

Cizinci jako páteř trhu práce

Jedním z klíčových témat roku 2026 zůstává zaměstnávání cizinců, čeští pracovníci totiž na trhu nejsou a už nikdy nebudou. „V důsledku nevyvážené demografie odchází do důchodu stále více lidí, zatímco počet absolventů klesá. Ročně zmizí z trhu čtyřicet tisíc českých pracujících,“ konstatuje Halbrštát.

Podle Dombrovského dnes cizinci tvoří zhruba osmnáct procent všech pracujících v Česku, tedy asi devět set tisíc lidí. Zcela zásadní roli hrají Ukrajinci, kterých je v Česku okolo šesti set tisíc, přičemž na trhu práce jich působí přibližně čtyři sta tisíc a jejich míra zaměstnanosti tak patří k nejvyšším.

„V některých segmentech, jako je stavebnictví, průmysl nebo nízkokvalifikované služby, tvoří cizinci dvacet až čtyřicet procent pracovní síly. Místy dokonce polovinu,“ upozorňuje Dombrovský.

Jakékoli rychlé zpřísnění podmínek by podle něj znamenalo šok, nedostatek lidí, zdražování služeb a přelití nákladů na spotřebitele. „Představa, že by Češi začali dělat tyto práce za minimální mzdy jako Ukrajinci, je zcestná,“ soudí analytik.

Dombrovský dále podotýká, že Česko neumí využít kvalifikované cizince. „Přeregulované profese a složité uznávání kvalifikací brání jejich uplatnění v odborných rolích, například ve zdravotnictví, je to promarněný potenciál,“ konstatuje.

ManpowerGroup i Grafton zároveň upozorňují na pomalý a složitý systém ekonomické migrace. „Dostat do Česka svářeče z Filipín nebo řidiče z Kazachstánu běžně trvá tři čtvrtě roku,“ říká Halbrštát. Bez digitalizace vízových procesů a rozumného nastavení kvót podle něj začne tuzemská ekonomika zpomalovat.

Právě proto se nyní pozornost firem upíná k chystané novele zákona o pobytu cizinců. „S napětím očekáváme její přijetí. Tento návrh už vláda Petra Fialy nestihla schválit a je otázkou, jak se k němu postaví nastupující kabinet. Jde přitom o základní předpoklad případného zlepšení v oblasti ekonomické migrace,“ konstatuje Malo.

Do té doby lze podle něj za pozitivní krok považovat alespoň navýšení kvót například pro pracovníky z Filipín.

Strukturální změny místo revoluce

Rok 2026 nepřinese podle odborníků revoluci, ale prohloubí strukturální změny. Lidé se budou přesouvat mezi obory, poroste význam rekvalifikací a firemního vzdělávání. Klesá zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu, roste ve stavebnictví, energetice, obraně a sociálních službách.

„Rok 2026 přináší významnou změnu, která má lidem usnadnit období mezi dvěma zaměstnáními. Novela zákona o zaměstnanosti zvyšuje podporu v nezaměstnanosti a současně sjednocuje podmínky pro její získání,“ popisuje Španěl. 

„Flexibilnější zákoník práce a vyšší podpora v nezaměstnanosti mají především snížit strach ze změny práce, ne vyvolat masové výpovědi,“ doplňuje ho Dombrovský.

V souvislosti s nástupem nové vlády Andreje Babiše lze očekávat silnější důraz na potírání práce načerno a revizi pravidel zaměstnávání cizinců, včetně možného zpřísnění podmínek pro pracovníky z Ukrajiny.

Programové prohlášení zároveň naznačuje úpravy dohod o provedení práce, zjednodušení administrativy, změny limitů pro odvody a zrušení povinných pracovně-lékařských prohlídek u brigádníků. 

V plánu je také propojení výplaty sociálních dávek se sociální prací, přísnější kontrola agentur práce s hrozbou odebrání licence při porušení pravidel a revize systému ekonomické migrace.

Nakolik se tyto slibované kroky skutečně promítnou do praxe, zatím není jisté, u části opatření však lze vzhledem k politickému ladění vlády očekávat reálný posun.

Pro zaměstnavatele bude rok 2026 testem schopnosti přizpůsobit se, zvládnout nové povinnosti, pracovat s různorodější pracovní silou a investovat do produktivity. Pro zaměstnance může být šancí na férovější podmínky, pokud se budou aktivně starat o své dovednosti a pozici na trhu.

„Nejde jen o splnění nových zákonů. Rok 2026 je příležitost nastavit práci moderněji a udržitelněji. Kdo ji nevyužije, bude mít problém,“ míní Španěl.

Ekonomický plán nové vlády je podle Halbrštáta ambiciózní, ale zásadní otázka zní: bude mít odvahu veřejně obhájit flexibilnější trh práce? 

„Bez možnosti rychleji měnit úvazky, efektivněji ukončovat pracovní poměry a adaptovat pracovní režimy se konkurenceschopnost zvýšit nedá. Zaměstnavatelé potřebují postrčit, aby se konečně začali učit pracovat se skupinami lidí, které potřebují v práci individuální přístup, a to se manažerům moc řešit nechce,“ tvrdí odborník.

Větší daňové slevy pro zapojení znevýhodněných skupin zaměstnanců do práce by podle něj například mohly firmám ukázat cestu, jak vycházet více vstříc maminkám malých dětí, důchodcům nebo zdravotně postiženým.

The post Co čeká trh práce v roce 2026? Vyšší mzdy, víc pravidel a boj o lidi appeared first on Forbes.