Debata o bílém světle tu měla být už dávno, říkají experti ke sporu o pražské lampy
Petici, která v Praze bojuje proti výměně osvětlení za technologii s takzvaným bílým světlem, podepsaly už čtyři a půl tisíce lidí. Proč bílé světlo budí takové vášně a co o něm vlastně víme?
Staré sodíkové výbojky s oranžovým svitem má nahradit LED osvětlení se světlem bílým. Zatímco první část novinky, kterou prosazuje městská firma s poměrně komplikovaným názvem Technologie hlavního města Prahy (THMP), problémem není, barva světla už podle kritiků ano.
Jak formuluje petice nazvaná Chraňme pražskou noc, takto osvětlené ulice a další veřejná prostranství by v metropoli měly dopad na zdraví lidí i negativní vliv na životní prostředí. Naproti tomu THMP argumentuje tím, že postupuje podle platné legislativy s využitím moderních technologií, a odmítá vykreslení modernizace veřejného osvětlení jako ohrožení zdraví lidí a přírody.
Forbes proto oslovil experty z tuzemských univerzit, aby – bez ohledu na politickou přestřelku – vysvětlili dopady bílého světla.
Zdeňka Bendová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je jednou z největších expertek v zemi na takzvaný cirkadiánní rytmus, což je velmi jednoduše řečeno biologický hormonální cyklus navázaný na působení světla a tmy na lidský organismus během jednoho dne. Podle ní bychom s použitím bílého světla v noci měli být maximálně opatrní.
„Jednoduchým postulátem řečeno, bílé světlo do noci nepatří,“ upozorňuje docentka Bendová. „Noční osvětlení je tu pouze pro člověka a jeho orientaci v nočním prostředí. Příroda je na noční světlo velmi citlivá a považuje ho za velmi významný biologický signál. Pro veškeré rostliny a živočichy vytváříme mylnou informaci o tom, že je den,“ doplňuje Bendová.
Průnik světla do ložnic je problém, jejž odborné studie zkoumají opakovaně. „Existují práce, které zmiňují, že zvyšování světla ve vnějším prostředí může u citlivějších lidí narušovat hluboký spánek. Dalším problémem je samotné světelné znečištění,“ pokračuje expertka.
„Pokud se celá Praha přebarví do bíla, hlavní problém vidím v tom, že bílé světlo zásadním způsobem zvýší emisi světelného znečištění Prahy,“ varuje.
Tomáš Novák, který působí na VŠB – Technické univerzitě Ostrava a je předsedou České společnosti pro osvětlování, říká, že debata o veřejném osvětlení by neměla být jen o bílém světle, ale mnohem komplexnější.
„Každý billboard, každá fasáda, každé okno v obytné zóně vyzařují spoustu světelného toku. Objektivní debatě by pomohlo, kdybychom přesně věděli, co který zdroj a v jaké intenzitě vyzařuje. Nemluvě o bezpečnosti, například na silnicích nebo přechodech pro chodce, tam je osvětlení extrémně důležité,“ vyjmenovává.
Samotné bílé světlo i přes jeho název netvoří jen jeden odstín nebo barva. Vzniká smíšením více barev světelného spektra, ale lidské oko ho vnímá jako bílé.
Podle takzvané barevné teploty vyjádřené v kelvinech se ještě dál rozlišuje na studené, neutrální a teplé. Přirozené sluneční světlo je bílé, vyvážené, obsahuje všechny vlnové délky.
„Jenže právě tohle se snažíme dostat i do noci a máme pocit, že to bude fungovat stejně, ale ono to takhle není. Všichni dobře víme, že v noci fungujeme jinak a i naše smysly jsou nastavené jinak. Například přes den nám hluk ani světlo tolik nevadí, ale v noci jsou pro organismus nesmírně rušivé,“ popisuje Petr Baxant, působící v Ústavu elektroenergetiky na brněnském Vysokém učení technickém (VUT).
„Veřejná debata o bílém světle je podle mě užitečná, nutná a potřebná, abychom se někam posunuli, ale neměla by se z ní stát politická bitva,“ míní docent Baxant. Na VUT momentálně zkoumají například to, jak počítačovým viděním zkopírovat to lidské, a pracují na měřicí technice, která dokáže s takovými poznatky dál pracovat.
The post Debata o bílém světle tu měla být už dávno, říkají experti ke sporu o pražské lampy appeared first on Forbes.