CSG byla jako v papiňáku. Doufám, že se inspirují ostatní, říká šéf nizozemské burzy
Podle šéfa burzy Euronext Amsterdam Reného van Vlerkena stály za rozhodnutím CSG umístit své akcie právě tam i politické důvody. A to je podle dobře, říká v rozhovoru pro Forbes, ve kterém vysvětluje, jak se měnící se světový řad propíše do evropských kapitálových trhů.
Při uvedení uvedení CSG na amsterdamskou burzu zářil skoro stejně jako majitel a vedení firmy. Pro Reného van Vlerkena, šéfa burzy Euronext Amsterdam, to byl velký den. Ostatně největší zbrojařské IPO se mu pod rukama neobjeví každý den.
Amsterdamská burza je momentálně v rámci Evropy brána jako nejžhavější volba pro firmy uvažující o vstupu na veřejně obchodované trhy. Oproti Frankfurtu či Londýnu je velkou výhodou, že je Amsterdam součástí sítě jednotného trhu Euronext, který zahrnuje ještě trhy v Paříži, Bruselu, Lisabonu, Dublinu, Oslu, Miláně a od loňského listopadu i Athén.
Vysoká likvidita nicméně z Amsterdamu učinila hlavní cílovou destinaci. Na van Vlerkenovi je tuto pozici do budoucna udržet.
Nemá to snadné, do obchodu čím dál častěji promlouvá geopolitika. Loni odešla z Amsterdamu společnost Pershing Square miliardáře Billa Ackmana po útocích na příznivce izraelského fotbalového klubu v nizozemském hlavním městě.
Taktéž některé menší technologické firmy měly problém se na burze udržet. BenevolentAI, která využívala umělou inteligenci k vývoji nových léčiv, putovala z amsterdamské burzy do soukromých rukou a stala se součástí japonských Osaka Holdings.
Podle šéfa amsterdamského Euronextu jsou to znaky výrazné změny ve světovém řádu. A kapitálový trh na starém kontinentě se podle něj má podílet na ambicích Evropy být bezpečnou a nezávislou částí světa.
„Před rokem a půl jsme měli jiný pohled, řekněme, na geopolitické vztahy, na celosvětové vztahy, na vztahy mezi USA a Evropou, Evropou a Čínou a tak dále. A to se výrazně změnilo a bude se dále měnit. Žijeme tedy v jakési nové rovnováze, žijeme v nové situaci a musíme se jí přizpůsobit,“ řekl René van Vlerken pro Forbes.
Je vstup na amsterdamskou burzu jako v případě CSG také politickou proklamací?
Věřím, že ano. Když CSG nebo podobná společnost zvažuje, že vstoupí na burzu, mají několik možností. Říkali to ostatně sami, mohli jít na burzu kamkoliv. Praha, Frankfurt, Londýn nebo dokonce New York. Jakákoliv burza by CSG uvítala velice ráda.
Proč se rozhodli pro Evropu? Protože mají dojem, že Evropa je to správné místo, kam umístit své assety. Protože souzní s evropskou ambicí být bezpečným a chráněným regionem. V takovém případě nemáte jinou možnost, že zůstat na trhu Evropské unie, ne jen Evropy obecně. Jejich rozhodnutí je politické.
Jistě je ale stejně tak motivací byznys…
Samozřejmě. Pokud se jako firma rozhodnu zůstat v EU, kterou burzu si mám vybrat? Kde je nejvíce likvidity? Kde jsou nejvyšší valuace? Jsme dvakrát tak velcí než Londýn a třikrát tak velcí než Frankfurt. Byznysové prostředí Amsterdamu je velmi lákavé.
Mé argumenty pro uvedení CSG na burzu byly vlastně velmi jednoduché, protože už byli rozhodnutí do Amsterdamu jít. Musel jsem jen potvrdit, že jejich instinkty vstoupit na naši burzu byly správné.
Kdy rozhodnutí padlo?
Vlastně to není vůbec dlouho. Popravdě CSG nebylo v posledních šesti měsících v lehké situaci, byl na ně tlak jak v papiňáku. Mé první setkání s CSG podle mě proběhlo někdy před létem minulého roku, když se začaly objevovat první zprávy o tom, že CSG zvažuje vstup na burzu.
To zní jako rychlý proces…
Velmi rychlý proces. Velmi efektivní, měli jsme spolu po celou dobu velmi produktivní jednání.
Obranný sektor je v neuvěřitelném vzestupu, CSG bude největší zbrojní firmou na vaší burze. Uvítali byste u vás více zbrojařů?
Samozřejmě. Ale ne kvůli výhodám konkrétně pro Euronext Amsterdam, i když by nás to samozřejmě těšilo. Předně ale doufám, že více společností využije v budoucnu příležitostí, které veřejné obchodování nabízí. V Evropě je k dispozici čím dál více kapitálu, především pro oblast obrany, bezpečnosti a na to navázaných technologií.
Globálně je k dispozici spousta kapitálu od institucionálních investorů z USA i Evropy, kteří chtějí investovat do společností jako je CSG. Peníze tu jsou. Jediná věc, kterou potřebujete jako firma udělat, je najít ty správné akcionáře vaší společnosti. Doufám, že případ CSG inspiruje další společnosti k tomu, aby na burzu vstoupily. Ne kvůli naší burze, ale kvůli evropskému kapitálovému trhu a evropské společnosti.
Váš poslední rok byl trochu turbulentní, některé menší technologické společnosti měly potíže zůstat na burze a rozhodly se vrátit zpět do soukromých rukou, nejznámějším příkladem je BenevolentAI. Proč se to děje?
Odchod z burzy je přirozenou součástí byznysového života. Po nějaké době akcionáři i firmy samotné mohou dojít k závěru, že soukromý sektor je pro ně momentálně lepší pro rozvoj. Pokud totiž zůstáváte na burze, ale nevydáváte další akcie nebo dluhopisy, nevyužíváte to, proč veřejně obchodovatelné trhy existují. A to pak na burze klidně ani nemusíte být.
Za posledních deset až patnáct let se z burzy do soukromých rukou vrátilo poměrně dost společností, nejen v Amsterdamu, Evropě, ale i ve světě. Důvodem je silný nástup private equity jako investičního nástroje. Pokud se jako firma nacházíte v situaci, kdy nevyužíváte plně svůj listing na burze, a přijde vám nabídka, která je třeba o dvacet procent vyšší než vaše tržní hodnota, je poměrně snadné ji přijmout.
Pokud zůstáváte na burze, ale nevydáváte další akcie nebo dluhopisy, nevyužíváte to, proč veřejně obchodovatelné trhy existují. A to pak na burze klidně ani nemusíte být.
Co můžete udělat vy, aby u vás firmy zůstávaly?
Usnadnit jim cestu na burzu. V první řadě je to snížení regulatorní zátěže, to se naštěstí už na evropské úrovni děje. Evropský kapitálový trh má co dohánět a proto musíme odstraňovat co nejvíc překážek. Druhá věc je zajistit, aby tu vůbec dost kapitálu pro startupy, scaleupy i vyspělé firmy. Je pro nás životně důležité, aby se v Evropě rozvinul jeden společný kapitálový trh, který přinese menší fragmentanci, vetší likviditu a menší regulaci.
Kde jsou akcie doma
Lídrem titulů na vaší burze je výrobce polovodičů ASML, nyní se přidalo CSG, máte tu celou řadu technologických firem. Loni se tu ale odehrálo nezvyklé IPO – obchodovat se veřejně začalo Magnum, výrobce nanuků. Bylo to velký úspěch, společnost to ocenilo na téměř osm miliard euro. Překvapilo vás to?
Ani v nejmenším. Pokud jste investor, chcete diverzifikovat. Část prostředků vložíte do obranného průmyslu, část do finančnictví. Tak investoři fungují. Vyvažují investice mezi akciemi a private equity, dluhopisy a podíly, základním spotřebním zbožím a automotive, automotive a defense a tak dále.
Magnum Ice Cream je společnost, která je poměrně výjimečná v rámci základního spotřebního zboží. Je to potravinářská společnost, ale více rozkročená směrem k luxusnímu zboží, je to více zbytné spotřební zboží než Unilever a další značky. Zároveň je to největší nezávislá zmrzlinářská společnost na světě. Točilo se kolem ní spousta investičního apetitu, protože je na růstovém trhu. Stačí se podívat na její ocenění kolem osmi miliard euro, to je o hodně víc než typická potravinářská firma.
Navíc je to svým původem holandská firma, i proto pro nás bylo velice důležité ji udržet právě na našem domácím trhu. Před pár lety z Nizozemska odešel Unilever a stal se oficiálně britskou firmou, z toho jsme se museli poučit. Chtěli jsme udělat vše proto, aby měl Magnum holandské sídlo a vstoupil na burzu v Amsterdamu. Nakonec se nám podařilo i za součinnosti nizozemské vlády a ministerstva financí.
Nepřijde vám, že popisujete dva proti sobě jdoucí principy? Na jednu stranu mluvíte o potřebě budování společného trhu, ale na příkladu Magnum je vidět, že státy si stále primárně brání vlastní zájmy…
Ne, pro Euronext je cílem jedině společný evropský trh. Mně jako zástupci Euronext Amsterdam je jedno, zda se společnost jako CSG rozhodne pro burzu v Amsterdamu, Bruselu nebo Paříži, protože s nimi máme společný pool likvidity.
V případě Magnum vám to ale jedno nebylo…
Magnum je nizozemská společnost. Je přeci celkem zřejmé, že pokud by se na burzu chystala francouzská společnost, že vstoupí na burzu v Paříži. Bylo by poměrně zvláštní, kdyby se ona francouzská firma snažila vstoupit na náš trh. Možná bych je nasměroval zpět do Paříže, protože bych jim vysvětlil, že se neupisují v Amsterdamu nebo Paříži. Upisují se na Euronextu.
Magnum bylo ale vybudováno v Nizozemsku. A každá ekonomika v rámci Evropské unie chce vybudovat takové prostředí, které pomůže domácím firmám. Proto potřebujete společnosti jako právě Magnum, abyste inspirovali domácí firmy. V rámci Euronextu jako takového žádná konkurence není. S Londýnem samozřejmě budeme soupeřit, ti nejsou součástí trhu evropské unie, což bylo jejich rozhodnutí. Zatím se nám to daří, Londýn jsme již přerostli.
Koncem minulého roku jsme viděli boom obchodování s dluhopisy a futures. Byla to reakce na nestabilitu, nebo je to trend, který tu zůstane?
Řekněme, že jak institucionální investoři, tak retailoví investoři hledají alternativy, hledají hybridy. Můžete tedy investovat do přímých akcií, nejprve z důvodu hedgeové strategie, ale také proto, abyste vytvořili větší pákový efekt. A tak hledáte alternativy, hledáte hybridy.
Nizozemsko bylo vždy extrémně silným trhem pro opce. Byly v podstatě vynalezeny zde v Nizozemsku, nebo alespoň byly zkopírovány z USA a v Evropě právě tady poprvé aplikovány. Stále máme velký trh s opcemi, akciovými opcemi pro jednotlivce, ale také indexovými opcemi.
Teď se to všechno vrací, protože nová generace investorů je aktivnější. Vezměte si mě, je mi 54 let. Moje generace? Jsme coby investoři docela pasivní, nemáme rádi riziko. Ale mladá generace má větší chuť riskovat, zabývá se kryptoměnami, zvykla si na denní volatilitu.
No a opace a deriváty jako futures, warrants a další mají spekulativní efekt. O tuto část trhu se mladí zajímají o hodně více. A pak je samozřejmě trh ETF, který je sovu povahou relativně pasivní. Ale i tam už vidíme aktivní ETF a jsem si jistý, že brzy budou k dispozici i opce na ETF. Růst evropského trhu s deriváty táhne mladá nastupující generace.
Asi bychom si tedy měli zvyknout na vyšší míru volatility a nepanikařit?
Přesně tak. Stačí se podívat, co se dělo v posledních dnech a jak trhy reagují na dobré zprávy, špatné zprávy, dobré zprávy, špatné zprávy. Celý tento cyklus je spekulativní. Dlouhodobé investory tyhle menší výkyvy nezajímají. S částí portfolia si mohou pohrávat, ale jádro jejich investic zůstává stejné.
Ale vidíte, že volatilita trhu je ve skutečnosti stále více a více vytvářena algoritmy, počítačovým obchodováním, nikoli spekulativními toky a opce a deriváty v tom hrají určitou roli. Opravdu věřím, že kapitálový trh si už na myšlenku denní volatility zvyká.
Trumpův efekt
Dovedl byste si představit, že trh bude někdy skákat tak často v závislosti na tom, co se ozve z Bílého domu?
Je to bezprecedentní situace. Ale na druhou stranu na to už reaguje jen malý zlomek trhu. Většina investorů prostě zůstávají i svých dlouhodobých strategií. Stále to ale má velký vliv na volatilitu během dne. Existuje velký balík investorů, kteří zůstávají v klidu a nevytváří žádnou likviditu.
Volatilita roste právě proto, že nevzniká likvidita. Je to je ten samý efekt, jako když hodíte do moře kámen. Udělá se pár malých vlnek. Ale když ho hodíte do kyblíku s vodou, je to jako exploze.
To je efekt, na který si firmy jako CSG budou muset zvyknout. Jednou se budou jejich akcie obchodovat za 31 euro, druhý den za 32 euro. Co to ale říká o skutečné hodnotě jejich společnosti? Příliš ne, že? Důležitý je pořád dlouhodobá valuace.
Přijde vám, že jsou finanční trhy pořád dobrým indikátorem toho, co se ve světě stane?
Myslím, že v to můžeme jen doufat. Očekávám, že Evropa pocítí potřebu jednotného evropského kapitálového trhu naléhavěji než kdy dřív. Nevěřím, že tento pocit zmizí. Nezmizí po volbách v Americe 3. listopadu a nezmizí ano poté, co Trump odejde z úřadu.
Věřím, že jsme svědky strukturální změny geopolitického prostředí. Doufám, že to povede k tomu, že evropský kapitálový trh se rozvine rychleji, než jsme očekávali před rokem nebo dvěma. Jsem optimista, Evropa se ve světě neztratí.
The post CSG byla jako v papiňáku. Doufám, že se inspirují ostatní, říká šéf nizozemské burzy appeared first on Forbes.