Konec palestinského státu? Izrael schválil zákon, který mění pravidla vlastnictví na Západním břehu

Izraelský parlament (Knesset) schválil novelu zákona, která drasticky mění právní postavení území na Západním břehu Jordánu. Podle norské analýzy a vyjádření odborníků pro NRK jde o krok, který má za cíl znemožnit vznik palestinského státu a legalizovat vyvlastňování půdy.

Pro pochopení situace je nutné znát dělení, které vzniklo po dohodách z Osla (1993). Západní břeh je rozdělen do tří zón:

Zóna	Rozsah	Správa
Oblast A	cca 18 %	Plná kontrola Palestinské samosprávy.
Oblast B	cca 22 %	Palestinská civilní správa, izraelská bezpečnostní kontrola.
Oblast C	cca 60 %	Plná izraelská civilní i vojenská kontrola.

Co se mění: Nové nařízení dává izraelské vládě ještě větší pravomoci právě v oblasti C, která tvoří většinu území a je klíčová pro budoucí palestinský stát. Navíc Izrael nově povolil svým občanům nakupovat pozemky i v zónách A a B, což bylo dříve omezeno.

Past jménem „Povinná registrace pozemků“

Izraelský stát nově zavádí požadavek na oficiální zápis do katastru (tinglysning) u všech pozemků v oblasti C. Na první pohled administrativní krok má v praxi drtivý dopad:

• Vlastnické vakuum: Přibližně 58 % půdy v oblasti C nemá v současnosti v moderních registrech jasně zapsaného majitele.
• Státní půda: Pokud se k pozemku nikdo „nepřihlásí“ s neprůstřelnými důkazy, Izrael jej prohlásí za „státní půdu“. Na té pak mohou legálně vyrůstat izraelské osady.

Proč je pro Palestince nemožné vlastnictví doložit?

Článek NRK cituje výzkumníka Jørgena Jensehaugena, který vysvětluje, proč je pro palestinské rodiny doložení eierství prakticky nesplnitelný úkol:

1. Historické vrstvy: Pozemky se v těchto rodinách dědí po generace. Dokumenty (pokud existují) pocházejí z dob Osmanské říše, britského mandátu nebo jordánské správy (před rokem 1967). Mnohé z těchto archivů jsou nedostupné nebo nekompletní.
2. Přenesení důkazního břemene: Dosud musel Izrael dokázat, že půda patří státu. Nově padá důkazní břemeno na Palestince. Ti musí aktivně dokázat, že půda je jejich. Pokud neuspějí, mohou být z půdy, na které jejich rodiny žijí desítky let, vykázáni.
3. Tradiční právo: Na venkově se vlastnictví často zakládalo na obdělávání půdy a ústní tradici, nikoliv na razítku v moderním izraelském katastru.

Politický cíl: Smrt dvoustátního řešení

Izraelský ministr financí Bezalel Smotrich se v textu netají tím, že cílem je „zabít myšlenku palestinského státu“. Prohlásil, že doba, kdy byli izraelští osadníci na těchto územích „občany druhé kategorie“, skončila.

Závěr článku NRK: Kritikové a mezinárodní společenství (včetně Norska, USA a Británie) varují, že tento krok vytváří systém, kde jedna skupina lidí (Izraelci) má plná občanská práva, zatímco druhá (Palestinci) je na stejném území podřízena vojenské správě a hrozí jí ztráta domova. To vede k otázce, kterou článek uzavírá: Může být stát, který takto funguje, ještě považován za demokracii?

Zdroj: Nytt vedtak kan presse flere palestinere ut av Vestbredden
https://www.nrk.no/urix/__kan-stille-sporsmal_ved-om_israel-er-et-demokrati-1.17772804

Reportáž z oblasti Fasayil al-Wusta, ležící severně od Jericha v strategicky klíčové zóně C, odhaluje mrazivou realitu systematického vytlačování palestinských obyvatel z jejich domovů. Tato zóna, která tvoří většinu území Západního břehu Jordánu a nachází se pod plnou izraelskou vojenskou i civilní správou, se stala dějištěm nátlakových akcí, kde osadníci využívají drastické metody k likvidaci zbytků palestinského osídlení.

Video dokumentuje scény, kdy jsou v bezprostřední blízkosti lidských obydlí záměrně rozhazovány zkažené plody dat, aby přilákaly stáda dobytka a osadníci tak mohli pod záminkou pastvy okupovat soukromý prostor místních rodin. Tato politika „dušení“ životních podmínek vede k tomu, že se kdysi živé komunity mění v prázdná místa, kde zůstávají pouze izolovaní jedinci, jako je rodina Abdula Hadiho Abayata, která čelí neustálému zastrašování a blokádám přístupu k pastvinám.

V zóně C je pro místní obyvatele pohyb prakticky zakázán, zatímco dochází k zabavování jejich traktorů a hospodářských zvířat, což v kombinaci s nočními nájezdy do domů vyvolává atmosféru strachu, kterou rodiny s malými dětmi dlouhodobě neunesou. Reportáž zdůrazňuje, že vyklizení již více než osmi komunit v centrálním Jordánském údolí není řadou náhodných incidentů, ale jasně definovaným plánem na úplné demografické vyčištění této oblasti, čímž se v praxi naplňuje politika de facto anexe, o které informovala i norská média.

Článek Konec palestinského státu? Izrael schválil zákon, který mění pravidla vlastnictví na Západním břehu se nejdříve objevil na Outsidermedia.