Bílý dům nebo domov důchodců? Proč Američané volí mezi staříky

Rekordně staří kandidáti. Rozhodne další prezidentské volby v USA věk?

Je mu jednaosmdesát a do médií se dostává i kvůli svým klopýtnutím. Stařík je sice bere s humorem, méně do smíchu je však jeho voličům. Joe Biden je jedním z nejstarších vůdců na světě. A letošní americké prezidentské volby o moc mladší tváře nenabízí.

Americké volby v roce 2020 trhaly rekordy. Nejenže v nich volilo nejvíce obyvatel v historii Spojených států, ale také byly druhými v řadě, které přivedly do úřadu rekordně starého kandidáta.

A pokud pátého listopadu proběhne nové kolo souboje Biden vs Trump, scénář se bude opakovat: Bidenovi bude v den inaugurace dvaaosmdesát, Trumpovi jen o čtyři roky méně.

Politolog a amerikanista Jan Hornát z Univerzity Karlovy to však nepovažuje za dlouhodobější trend. „Dva ze tří prezidentů před Donaldem Trumpem – tedy Clinton a Obama – byli v době zvolení do úřadu čtyřicátníci,“ připomíná.

Stáří kandidátů je tak problémem jen posledních volebních období. Demokraté ani republikáni dnes nejsou schopni představit Američanům mladší politiky, kteří by měli prezidentský profil a dokázali konkurovat známým jménům. Ta mají zavedené vztahy uvnitř strany i se svými dárci.

„Donald Trump i Joe Biden už mají vybudovanou komplexní síť dárců či strategii pro financování své kampaně, se kterou mohou jejich potenciální soupeři jen obtížně bojovat,“ vysvětluje amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš.

A dokud se financování volebních kampaní a fungování stranických aparátů nezmění, budou podle něj mít starší a zkušenější politici s konexemi dále navrch. „Lze to říci i tak, že Američané volí starší prezidenty, protože prostě nemají na vybranou,“ dodává Hornát. Pryč jsou tak doby, kdy prezidenty vyprovázely šediny až při odchodu z úřadu.

Právě absence možnosti volit mladší kandidáty na post „vůdce svobodného světa“ vyvolává mezi občany nevoli. Více než polovina Američanů považuje podle průzkumu AP-NORC Bidena i Trumpa za příliš staré na to, aby se znovu stali prezidenty.

Více než dvě třetiny voličů navíc stojí o „věkový strop“ pro politiky. Podobně, jako se prezidentem nemůže stát nikdo pod pětatřicet, by tak nemohl do úřadu ani nad určitou horní hranici, kterou by necelá polovina respondentů ráda viděla na sedmdesáti letech.

I proto si Hornát myslí, že věk bude pro voliče do budoucna rozhodujícím faktorem – a nejen při prezidentských volbách. „Když se podíváme do Kongresu, tak vidíme, že se průměrný věk jeho členů a členek od osmdesátých let zvyšuje. A američtí voliči nemají sklony k podpoře gerontokratické třídy politiků,“ říká politolog.

K poslednímu výraznému omlazení Kongresu došlo v šedesátých letech minulého století, kdy se průměrný věk přiblížil padesáti letům. „V dnešním Kongresu přesahuje šedesát let,“ dodává.

Lačnost veřejnosti po mladších hlasech už ostatně měla své dopady. „Například v předešlých volbách se do Sněmovny reprezentantů dostala mnohem mladší kohorta kandidátů,“ říká Hornát.

USA Adéla Hrdličková 4 min

Sama proti Trumpovi. Kdo je republikánská kandidátka Nikki Haley?

Politika Marek Tomanka 6 min

Diktátor Trump má nakročeno do Bílého domu. Máme se začít bát?

Volby v USA Chase Peterson-Withorn 4 min

Vítězové a poražení. Kteří miliardáři vydělali na amerických volbách?

Stáří politika nicméně neznamená, že musí svou práci vykonávat špatně. „Z průzkumů je jasné, že Bidenův věk je pro voliče problémem, byť neexistují přímé důkazy, že by hrál roli v nějakém jeho rozhodnutí či kroku,“ připomíná Beneš.

Důsledky stárnutí jsou navíc velmi individuální a záleží hlavně na tom, jaký tým poradců a ministrů si daný prezident kolem sebe složí. Biden se i proto obklopil o desítky let mladšími spolupracovníky – už třeba viceprezidentce Kamale Harris je „pouhých“ devětapadesát.

Díky tomu se prezidentovi podle Hornáta daří vyhýbat mezigeneračním sporům s voliči. „Bidenova politika ukazuje, že například v oblasti klimatu dokáže vyslyšet preference mladých Američanů. Jeho věk tak v oblasti vykonávání politiky není problémem,“ myslí si politolog.

Potíž je spíše v optice jeho vystupování – jak nejistě působí při chůzi a během projevů. „A to může být ve finále rozhodujícím faktorem o jeho prezidentské budoucnosti,“ vysvětluje Hornát.

Vydání Forbesu Popstar

Koupit Teď

Trump podobně staře nepůsobí, což využívá ve své kampani, kde se vykresluje jako vitální muž, zatímco jeho oponent má být „Ospalý Joe“. Přesto se Trumpův věk, navrch spolu s desítkami probíhajících trestních kauz a únavou z volební kampaně, občas projeví.

Loni například varoval, že Biden může Spojené státy zatáhnout do „druhé světové války“. Letos v lednu si pak spletl republikánskou kandidátku Nikki Haley s bývalou předsedkyní Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi a maďarský prezident Viktor Orbán podle něj vládne Turecku.

Biden však Trumpa na poli stařeckých lapsů předčí. Nejenže se občas vyjadřuje zmateně, ale na kontě má hned několik klopýtnutí na schodech Air Force One či zakopnutí o pytle s pískem. Důvěru voličů mu navíc nepřináší další přešlapy.

Například loni Bidena během zdlouhavé odpovědi přerušila mluvčí Bílého domu a tiskovou konferenci ukončila. Rozhovořil se totiž i o tom, jak se chystá „do postele“. A když se mu někdy nechce čekat, tak prostě odejde: minulý srpen během ceremoniálu vyznamenal vojáky a rovnou zamířil k východu, v červnu se po rozhovoru pro MSNBC zvedl ze židle a odkráčel ještě ve vysílání.

I v porovnání se svými protějšky na scéně supervelmocí mají Spojené státy nejstaršího vůdce. Čínský prezident Si Ťin-pching loni oslavil kulatých sedmdesát let a ruský prezident Vladimir Putin ještě o rok více.