Česko líp chráněné před střelcem? Nic takového nevidím, říká šéf Securitas
Žádná výběrová řízení, žádné poptávky na větší zabezpečení veřejných budov a dalších míst s velkou koncentrací lidí. Tak vidí Pavel Adamovský, šéf společnosti Securitas, situaci tři měsíce po střelbě na Karlově univerzitě.
Velká diskuze, výsledek zatím nula. Volání po větší bezpečnosti veřejných budov vyznívá do prázdna, tvrdí Pavel Adamovský, CEO Securitas.
Masová vražda na univerzitě těsně před vánočními svátky šokovala a vyvolala řadu otázek, jestli jsou veřejná místa bezpečná. Po více než třech měsících od útoku se ale úroveň zabezpečení takzvaných měkkých cílů, tedy míst s velkou koncentrací lidí, podle experta na komerční bezpečnost Pavla Adamovského nijak neposunula.
Žádná výběrová řízení na nové technologie, žádné poptávky po větší bezpečnosti. Tak dokládá nejvyšší šéf Securitas, že nenastal posun dopředu.
„Po takové šokující události se vždycky spustí veliká diskuze, ale z hlediska praktických věcí, že bychom viděli nějaké radikální zlepšení zabezpečení měkkých cílů, to jsem nepozoroval,“ říká v rozhovoru pro Forbes.
Volání po větší ochraně veřejnosti tak může utichnout stejně jako v roce 2019 po střelbě v ostravské Fakultní nemocnici. Podle něj nejen proto, že chybí politická shoda na tom, jakou ochranu vlastně zvolit, protože její součástí je vždy debata o osobní svobodě.
Podle Adamovského jsou komerční budovy v Česku mnohem lépe chráněny než ty veřejné. To dokládají i čísla. Podle právě zveřejněné výroční zprávy si Securitas sáhla na 1,66 miliardy korun obratu a účetní rok 2023 končí se ziskem 61 milionů. Drží tak jednoznačně pozici nejsilnějšího hráče na poli komerční bezpečnosti s počtem 1350 zaměstnanců.
Jak bezpečnostní trh zareagoval na prosincovou střelbu na Filozofické fakultě v Praze?
Myslím, že je přehnané očekávat, že trh by zareagoval takhle rychle, protože ochrana měkkých cílů je velice komplexní záležitost. A zvlášť pokud je to něco, co řeší státní správa, výsledek určitě není v krátké době na stole. Za mě trh nezareagoval vůbec nijak.
Takže se neděje vůbec nic? Žádné poptávky od zákazníků líp zabezpečit budovy před podobným útokem?
Pro soukromé firmy není ochrana měkkých cílů tak velké téma. Především se starají o zabezpečení majetku, bezpečnosti práce apod. A u státní správy, která je za ochranu měkkých cílů zodpovědná, ty věci budou trvat rozhodně déle. Než přijde nějaká poptávka na naše služby nebo technologie, tak tomu ještě musí předcházet spoustu dalších kroků.
Signálem změn by byla nově vypsaná výběrová řízení?
Přesně tak. A ta zatím žádná nejsou.
Před loňskou střelbou jsme tu měli podobnou událost v roce 2019 ve Fakultní nemocnici v Ostravě. Tehdy nastaly nějaké změny v ochraně veřejných budov?
Za mě se ani tehdy nic zásadního nezměnilo. Po takové šokující události vždycky nastane veliká diskuze, ale z hlediska praktických věcí, že bychom viděli nějaké radikální zlepšení zabezpečení měkkých cílů, to jsem nepozoroval.
Vy sami jste ale tehdy pilotní projekt na detekci zbraní v nemocnicích testovali. Přineslo to nějaký výsledek?
Spolupracovali jsme na systému detekce zbraní pomocí analýzy kamerových obrazů. To dopadlo úspěšně, otestovali jsme si, že jsme s vysokou pravděpodobností schopni odhalit někoho se střelnou zbraní, ale nebyla tu poptávka nasadit tento systém do konkrétních institucí.
Taky bych ale chtěl zmínit, že obvykle nejde o jednu technologii, ale změna ochrany je vždycky širším a komplexním projektem.
A to je ten důvod, proč to tak trvá?
Přesně tak. A úplně na začátku musíme mít v ruce výsledek politické nebo společenské debaty, jak vlastně chceme měkké cíle chránit, jestli například chceme omezit některé osobní svobody a tady myslím žádný konsensus dosud není.
Jaká je v současnosti nejefektivnější technologie, jak odhalit hrozbu v podobě osamělého střelce?
Technologie odhalí problém pozdě. Tady bychom se především měli bavit o věcech, jako je analýza rizik a hlavně prevence. Za mě je pak nejefektivnější metodou analýza obrazu z kamer, kdy máme v reálném čase možnost zjistit, že se v areálu vyskytuje někdo se zbraní.
Kolik taková opatření stojí?
Při zabezpečení se bavíme v řádech milionů korun pro středně velkou budovu. Samozřejmě u větších budov typu univerzity nebo ministerstva, tam se budeme bavit už o řádech desítek, ale i stovek milionů korun.
Ani soukromé firmy se nebojí? Nebo to znamená, že ty jsou už teď chráněny dobře?
Soukromé firmy, výrobní a nebo logistické areály jsou v dnešní době chráněny výrazně lépe než jakýkoli měkký cíl. Ale je třeba říct, že bezpečnostní rizika jsou u nich trošku jiná než u veřejných budov.
Za mě je nejefektivnější metodou analýza obrazu z kamer, kdy máme v reálném čase možnost zjistit, že se v areálu vyskytuje někdo se zbraní.
Podle výroční zprávy za rok 2023 jste měli tržby 1,66 miliardy a zisk 61 milionů. Čekal jste taková čísla?
Naší hlavní prioritou bylo zlepšení maržovosti a ziskovosti, to se nám podařilo. Z hlediska obratu jsme čekali trochu vyšší růst, ale s celkovým výsledkem jsme spokojeni.
A jak jste dopadli v rámci celé skupiny?
Securitas působí ve víc než padesátce zemí světa. Jak Česko, tak region střední a východní Evropy dopadly nadprůměrně dobře.
Akcionářům také píšete, že jste ještě zvýšili investice do technologií a že se potýkáte s legislativou. V jakém smyslu?
Pro nás jsou teď primární především ty technologie, které optimalizují nebo nahrazují fyzickou ostrahu. To jde jen díky inovacím. Co se týče legislativy, Česká republika je poslední zemí Evropy, která nemá zákon o bezpečnostních službách, a to ani po třiceti letech, kdy se o tom poprvé začalo mluvit.
Úpravy zákoníku práce zase prudce zvýšily náklady na zaměstnance. Proto zmiňuji právě tato dvě témata.