Týden na Ukrajině: Putin posílil armádu, na další země prý útočit nechce

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o jarních odvodech do armády, podle něhož má letos do základní vojenské služby nastoupit 150 tisíc lidí. Putin se také nechal slyšet, že útok na Pobaltí, Polsko nebo Česko neplánuje, a varování západních politiků označil za strašení obyvatel. K české muniční iniciativě se připojily další státy. Co dalšího přinesl týden v dění kolem ukrajinského konfliktu?

• Ruská armáda se rozroste o 150 tisíc branců. Putin podepsal dekret o pravidelném jarním odvodu do armády. Odvody začínají v pondělí 1. dubna a potrvají do 15. července. Povinná vojenská služba se podle nových pravidel, která vstoupila v platnost 1. ledna, týká občanů ve věku osmnácti až třiceti let, napsala ruská státní agentura TASS. V Rusku se branci k povinné vojenské službě povolávají dvakrát ročně, a to v jarním a podzimním termínu. Loni na podzim Moskva povolala 130 a na jaře 147 tisíc lidí.

• Muniční iniciativa nabírá podporovatele. Českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Unii, podpoří nově i Slovinsko a Island. Podle slovinské agentury STA vláda vyčlení jeden milion eur a Island předpokládá, že přispěje přibližně dvěma miliony eur. Polsko se rozhodlo svůj příspěvek zdvojnásobit, přesnou částku však neuvedlo. Naopak Rakousko oznámilo, že se vzhledem ke své vojenské neutralitě k plánu nepřidá. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur řekl, že i přes přispění řady států peníze na nákup stále chybí. Celkově se dosud k iniciativě připojila zhruba dvacítka zemí.

• Naprostý nesmysl. Tak označil Putin varování, že by Rusko mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. Při středečním setkání s ruskými vojenskými piloty Putin prohlásil, že NATO se snaží zastrašovat obyvatele s cílem udržet jejich podporu pro další pomoc Ukrajině. Šéf Kremlu zároveň upozornil, že pokud Západ dodá Ukrajincům bojové letouny F-16, ruská armáda je sestřelí.

• Ukrajinská energetika terčem útoku. Rusko podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, která informovala o poškození energetické infrastruktury v šesti regionech. V některých z nich došlo k odstávkám energií. Ukrajinské společnosti Ukrenerho a DTEK hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Moskva uvedla, že úder mířil na ukrajinskou protivzdušnou obranu.

• HDP Ukrajiny roste. Ukrajinská ekonomika loni podle statistiků vzrostla o 5,3 procenta poté, co se předloni v důsledku ruské invaze propadla téměř o třetinu. Podle ukrajinské ministryně hospodářství Julije Svyrydenkové jsou některá odvětví, jako je ocelářství, které před konfliktem pohánělo ukrajinský export, v důsledku konfliktu poškozena. Jiná, jako zemědělství, se ukázala jako odolná.