Konec chátrání. Jihočeskému zámku se pomalu navrací jeho ztracená krása
Na zámku s historií sahající do čtrnáctého století natáčel Karel Kachyňa, ale také řádil komunismus i divoké devadesátky. Teď je ale konečně v pohybu jeho záchrana.
Nejdříve jen sledovali zpovzdálí, jak chátrá, pak už se na chátrání nemohli dívat. A tak areál ze čtrnáctého století koupili. Tak ve zkratce začíná příběh záchrany barokního zámku Bzí ve stejnojmenné obci na jihu Čech.
Před třemi lety zaplatilo za zámek architektonické studio Loxia v dražbě bezmála sedm milionů korun. Od té doby mu navrací jeho někdejší půvab a eleganci. Otevřít a částečně zprovoznit i pro veřejnost ho chtějí architekti a architektky do roku 2030. Sloužit by měl jako luxusní rekreační resort.
Historická perla jižních Čech toho má za sebou už dost. Vznikla jako tvrz pro sídlo vladyků ze Bzí. Během třicetileté války byla vypálena, kolem roku 1650 obnovena a současně přestavěna na barokní zámek, který o dvaadvacet let později koupili Schwarzenbergové. Roku 1673 se dočkal rekonstrukce v romantickém stylu, kdy vznikla kaple sv. Floriana a novou tvář dostala i zahrada.
Po roce 1948 to však šlo se zámkem z kopce. Nejdříve sloužil k bydlení více rodinám, z nichž některé musely předtím opustit svá hospodářství. V roce 1978 převzalo areál Jednotné zemědělské družstvo Rozkvět, které tu chovalo ovce. Tím nastala doba chátrání, která nabrala na tempu po revoluci, kdy se tu často střídali majitelé.
Hned zkraje devadesátých let zmizela historická kachlová kamna a mosazná kování ze dveří a oken a zámek „hostil“ likérku i sýrárnu. Býval přitom oblíbeným cílem výletů a také filmařů – už v roce 1979 na něj se štábem zavítal režisér Karel Kachyňa, aby tu natočil legendární snímek Zlatí úhoři. V roce 1993 tu vznikla Svatba upírů.
Panství s rozlohou přes dvacet hektarů stojí na okraji obce a tvoří ho patrová čtyřkřídlá budova kolem čtvercového nádvoří, ukrývající osmadvacet místností. Nad vstupním portálem jsou dva kamenné erby a sluneční hodiny, na zámek pak navazuje hospodářský dvůr, bývalý lihovar, zmíněná kaple sv. Floriana a rybník.
„Zámek dlouho trpěl tím, že byl přístupný všem a odevšad. Nemohli jsme přihlížet, jak chátrá,“ konstatuje Jana Mastíková, hlavní architektka studia Loxia. Majitel a zakladatel studia Milan Veselý má navíc v jižních Čechách kořeny a osud zámku dlouho sledoval.
Přes zchátralý stav viděl v nemovitosti velký potenciál: obec je malá a skýtá klid, zároveň je dobře dopravně dostupná, a až se podaří dostavět dálnici z Prahy do jižních Čech, potrvá cesta z hlavního města zhruba hodinu.
Snažíme se nejdříve řešit, co nejvíce hoří.
Studio pracuje na projektové dokumentaci a už zahájilo postupnou obnovu. „Snažíme se nejdříve řešit, co nejvíce hoří. Několika objektům se zřítila střecha, třeba budovu okálů jsme museli kvůli havarijnímu stavu úplně zdemolovat,“ popisuje průběh renovace architektka.
Loxia má bohatou praxi se záchranou památek na území Prahy. Už před třiceti lety začalo projektem záchrany Vinohradské tržnice, pak se přes rekonstrukce historických činžovních domů na Vinohradech propracovalo až k obnově zámečku Kajetánka s jeho oranžerií a celým parkem.
Po realizaci projektu Chateau Troja, původně panského statku vedle Trojského zámku, úspěšně zvládlo i rekonstrukci Kejřova mlýna. Na zámku Bzí už se architekti pustili do renovace stájí, obrovské budovy s mansardovou střechou, která k zámku přiléhá. V ní by měla být v budoucnu restaurace i kongresový sál a v podkroví pokoje pro hosty.
Noví majitelé sázejí i na atraktivitu okolí. Nedaleko je zámek Hluboká nad Vltavou se zoologickou zahradou a golfovým hřištěm nebo zámek Třeboň s lázněmi či Jindřichův Hradec.
„Chceme vybudovat multifunkční prostor, v plánu je výstavní místnost, hezké zahrady a společenský sál,“ slibuje Jana Mastíková.