Nejsme bezedný kelímek. Mladí radí jak pečovat o své duševní zdraví
Je péče o duši generační stigma? Jak se podle mladých a úspěšných lidí z výběru Forbes 30 pod 30 starat o duševní zdraví?
Stejně jako je třeba pečovat o svou fyzickou stránku, i naše duše prahne po péči. Jak se o ni starat podle mladých nadějí z výběru Forbes 30 pod 30?
Důraz na duševní zdraví se může zdát jako generační trend, ale mladí lídři odhalili na eventu Mladé Česko několik oblastí z hlediska péče o duševní zdraví, ze kterých se i o trochu starší Česko může poučit. Lonští 30 pod 30, vývojáři a zároveň obchodní partneři Jiří Diblík a Ondřej Kopecký, diskutovali s členkou letošního výběru, psycholožkou Roksanou Táborskou.
Sice se úplně neshodli, zda by o naše duše měli do budoucna pečovat lidé nebo roboti, ale byli zajedno, že je třeba se duševním zdravím aktivně zabývat – a to ne, když je nejhůř, ale i z hlediska prevence. Podle Táborské přitom péče o duševní zdraví stále není tam, kde by měla být.
„Fyzické cvičení je normalizované, bereme i vitamíny. Být ale například v tichu, nepřijímat podněty a podívat se, co se ve mně děje… To už je těžší,“ připomenula.
Diblík a Kopecký také považují za nesmírně důležité poznat, co pro nás z hlediska péče funguje, ať už je to chodit do lesa, nebo si vést online deník. A jsou to právě internetové technologie, které nám podle obou mužů mají jít vstříc v pomoci s péči o duši i prevencí stresu.
K vývoji aplikace VOS.health, která pomáhá s duševním zdravím, se Diblík nedostal náhodou. Během panelu nazvaného „Je ti dobře“ odhalil, že mu vždycky dobře nebylo. „V šestnácti letech jsem měl panickou ataku a několikrát byl v nemocnici. Nestaral jsem se o sebe a až později mi došlo, že základ je dělat něco průběžně,“ sdílí začátky péče o svůj wellbeing.
Všichni tři se shodli, že je třeba si uvědomit, že trávíme nespočet hodin u obrazovek počítačů, telefonů i televizí. Diblík a Kopecký proto vytvářejí platformu, pomáhající trávit čas konstruktivněji. Jejich aplikace VOS.health má, jak pyšně sdílejí, už 3,5 milionů uživatelů.
Po třech a půl letech provozu ale přiznávají, že se nejedná o růžemi vystlanou cestu. „Je v tom byznys, ale těžký. Kdyby mi někdo řekl, že je to tak těžké, možná se poohlédnu po něčem jiném,“ připustil Diblík.
Mnozí účastníci půldenní konference Mladé Česko si u nich nechali změřit stres a náladu. Průměrně vycházela na krásných šedesát devět procent ze sta – světová „nálada“ byla v tu chvíli podle aplikace jen někde na čtyřiapadesáti procentech.
S měřením došlo i na moderátory: výsledky šéfredaktora tuzemského Forbesu Petra Šimůnka a šéfredaktora webu Forbes.cz Zdravka Krstanova vyhodnotila Roksana Táborská s úsměvem vyhodnotila jako „mírné zvýšení stresu, odpovídající situaci moderátora před vystoupením“.
Velkým tématem byly technologie v duševním zdraví. Táborská tvrdí, že jsou skvělé při výzkumech. „Do terapií samotných, bych je ale necpala. Na druhou stranu chatbot, který člověka někam nasměruje může být skvělý startovací bod,“ domnívá se.
Diblík potvrdil, že v tuto chvíli jejich chatbot nenahrazuje expertní psychologickou péči a navázal statistikou, že třiatřicet procent lidí trpí duševní chorobou. „Péče je ale často nedostupná – na dětského psychologa člověk čeká i několik měsíců. A to jsme v rozvinutém světě,“ připomenul.
„Chatbot je jako kdybyste začali chatovat se svou myslí. Já si tak píšu deník. Aplikace vás postupně poznává a dokáže i radit,“ přiblížil konkrétní využití umělé inteligence, která má navíc rozpoznat, kdy je už na čase vyhledat odbornou psychologickou pomoc. Táborská potvrdila, že je nesmírně užitečné sledovat denně svou náladu.
Kopecký tvrdí, že umělá inteligence bude schopna nahradit terapeutickou a psychologickou péči. „Kombinace AI a humanoidních robotů je tak rapidní, že to s námi zvládnou komunikovat, bavit se s námi jako terapeuti,“ předvídá. Tomu Táborská věřit nechce.
Diskuze se k závěru ubírala směrem, zda se o duševním zdraví umíme bavit – a zda náhodou jeho zkoumání nezhoršuje krátkodobý stres. „Aplikovali jsme program duševního zdraví ve škole a viděli, že se zhoršilo. Děti si totiž uvědomily, jak se mají a jak se cítí. Můžeme vidět propad, ale z dlouhodobého hlediska je to samozřejmě prospěšné,“ objasnila Táborská.
Sama není zastáncem rozdělování a stigmatizování generací. „Vnímám ale pozitivně, že se o duševním zdraví bavíme více,“ hodnotila. Spíše než neschopnost starší generací své duševní zdraví řešit vnímá stigma v tom, že mnozí mladí si řeknou: „Jsem přece mladá, nemělo by mě nic trápit“. Jenže věk v trápení podle Táborské nehraje roli.
Kopecký navázal, že současné klima doby se týká nás všech a je třeba budovat si zdravé návyky, protože fungují jako prevence. „Snažím se například po probuzení nezvedat telefon, dokud nemusím,“ vyprávěl s úsměvem vývojář a kreativec.
Táborská zdůraznila že je důležité dostávat se do kontaktu se sebou samými. „Samota vytváří kreativitu a prostor na myšlenky a čas. Musíme k tomu přistupovat aktivně a dávat si do diáře činnosti, které nám dělají dobře. A nedělat to jen párkrát za rok,“ připomenula.
Kopecký doplňuje, že je důležité udělat si pauzu a čas na sport. „Když je mi nejhůř, začnu doma tancovat jak šílenec, to se pak přítelkyně diví,“ zavtipkoval a jeho kolega dodal, že ne vždy míří naše cesta a duševní pohoda jenom nahoru. „Občas se budete cítit dobře a jindy špatně a je třeba to přijmout a tak to brát,“ upozornil.
„Hledejme si svoje zdroje a uvědomme si, že když je nemáme, nemůžeme být výkonní. Nejsme bezedný kelímek,“ uzavřela apelem Roksana Táborská.
