Vliv dezinformací na debatu o klimatické změně
Obrázek:Pixabay
Autor: Dominik Presl, analytik Asociace pro mezinárodní otázky
O dezinformacích v české veřejné debatě většinou uvažujeme primárně jako o bezpečnostní hrozbě či politickém tématu. Vliv dezinformací, misinformací a tzv. dezinformačního ekosystému je ale podstatně komplexnější a zasahuje i oblasti společnosti a života, o kterých bychom v souvislosti s tímto tématem běžně neuvažovali. Jednou z těchto oblastí je klimatická změna, tedy téma, které v České republice získává čím dál více pozornosti v mediální i politické sféře. Jakou roli ve vnímání tohoto tématu ovšem hrají dezinformace a cílená manipulace veřejným míněním a jak toto téma využívají „obchodníci se lží“?
Z výzkumu Asociace pro mezinárodní otázky vyplývá, že ze součástí dezinformačního ekosystému se tématům souvisejícím s klimatickou změnou nejaktivněji věnují zejména dvě skupiny: političtí aktéři a tzv. dezinformační weby, tedy weby, jejichž obsah je založen primárně na kombinaci manipulativních nepravdivých informací a konspiračních teorií.
V rámci skupiny politických aktérů jednoznačně dominují účty na sociálních sítí politiků parlamentní strany SPD. Právě její přední představitelé jako Tomio Okamura či Radim Fiala na svých sociálních sítích sdílejí pravidelně desítky příspěvků souvisejících s klimatem. Přitom se ovšem příliš nezaobírají tématem samotným, ale využívají ho téměř výhradně pouze jako prostředek ke zničující kritice Evropské unie. Klima a zejména klimatická a enviromentální politika jsou tak využívány k vykreslení EU jako novodobého Sovětského svazu řízeného „radikálně-levicovými fanatiky“ a evropského programu Green Deal jako údajného prostředku ke zničení ekonomiky států střední Evropy.
De facto je tak klima politiky SPD využíváno téměř naprosto stejně zástupně jako téma migrace – tedy otázku, která funguje jako mobilizační prostředek stávajících voličů, nástroj k získání nových a posílení antipatií k Evropské unii. Právě SPD dezinformační narativy i s celou dezinformační scénou dlouhodobě ve svůj prospěch a komentáře jejích představitelů se pravidelně objevují na nejpopulárnějších českých dezinformačních webech. A je tak logické, že nyní podobným způsobem začíná vytěžovat i ve společnosti čím dál tím více politizované téma klimatu.
V případě dezinformačních webů je pak situace odlišná – zatímco některé z těchto webů se téma klimatu zaměřují poměrně intenzivně a pravidelně, jiné jej zcela ignorují. Zajímavá je přitom skladba těch, které se mu věnují nejaktivněji – na prvním místě najdeme českou mutaci ruské státní zpravodajské agentury Sputnik, na třetím místě pak web Protiproud provozovaný Petrem Hájkem, spolupracovníkem bývalého prezidenta Václava Klause. Dezinformační weby s tématem klimatu pracují podobně jako političtí aktéři a využívají jej jako prostředek k očerňování a kritice EU. Kromě toho ale téma klimatu také často propojují s populárními konspiračními teoriemi o údajném světovládném spiknutí globálních elit. Klimatická agenda jednotlivých států a mezinárodních organizací je tak označována jako další ze způsobů, kterými se globální elity snaží světové dominance dosáhnout.
Poněkud stranou pak stojí ještě jedna specifická skupina a téma, které je zejména v anglosaských zemích podrobně sledováno, zatímco v českém prostředí nevzbuzuje velkou pozornost. Tím je snaha korporací skrytě ovlivňovat veřejné mínění v klimatických a environmentálních otázkách, které mají přímé dopady na jejich byznys model. V Česku je dosud zmapovaná pouze jediná kauza, spojená s anonymní iniciativou působící na sociálních sítích pod jménem Greenpiss/Hnutí Ducha, s vazbami na spolupracovníky energetické společnosti Severní energetická, která dlouhodobě útočí na environmentální a klimatické aktivisty. Žádné další podobné kauzy ovšem dosud popsány nebyly a je tak možné, že v českém prostředí k podobným snahám nedochází. Nebo pouze doposud nebyly zmapovány.
Do jaké míry ale tyto aktéři, tedy političtí představitelé a dezinformační weby, utváří českou veřejnou debatu na téma klimatu? V současnosti se dá říct, že jejich vliv není příliš velký. Zejména proto, že ačkoliv se tomuto tématu obě skupiny věnují, nedostává v současnosti na jejich platformách ani zdaleka tolik prostoru jako další, zavedenější témata jako je právě migrace a Evropská unie či v posledních dvou letech Covid a vakcíny. Lze ovšem předpokládat, že spolu s tím jak se bude klimatická změna stávat stále společensky významnější a diskutovanější otázkou i v České republice, poroste bezpochyby i pozornost, kterou tomuto tématu bude věnovat i dezinformační ekosystém.